Aféra Dieselgate

Září roku 2015 se nese ve znamení nejen uprchlíků, ale také ve znamení aféry tzv. Dieselgate, což je označení pro skandál automobilky Volkswagen. Jedná se o skutečnost, že od roku 2009 byly takřka všechny dieselové automobily vybaveny softwarem, který rozpoznal, že je na měření emisí, a tudíž vypouštěl méně škodlivin než za běžného provozu. Tímto se automobilka dopustila podvodného jednání, aby její automobily prošly na STK a emisních zkušebnách, ve skutečnosti za běžného provozu však automobily vypouštěly plynů mnohem více. Jak je to všechno možné, kdo za to může a proč to někdo neodhalil dříve? Na tyto otázky se vám pokusíme odpovědět v následujícím článku.

Emisní normy začaly na světě platit už v roce 1968, kdy s tímto nápadem přichází americká Kalifornie. V Evropě k podobnému kroku dochází v roce 1971. Ale teprve Evropská unie vyšperkovala tyto projekty k dokonalosti, když v devadesátých letech zavádí emisní normy Euro, které se co několik let zpřísňují. Jsou závazné a pokud nové auto nesplní tyto normy, nemůže na trh. První norma tohoto typu začala platit v roce 1993 (EURO I) a v roce 2015 vešla v platnost norma EURO VI, která opět prolomila dosud zaběhnuté limity zase o úroveň níž. Tímto je na automobilky vytvářen obrovský tlak, kdy musí investovat do výzkumu a vývoje neúměrné částky pouze na snižování emisí. Někteří odborníci hovoří o tom, že motory již narazily v této oblasti už na technologické limity a emise není možné snižovat donekonečna. Bohužel této problematice úředníci v Bruselu příliš nerozumí a tak se snaží normy EURO hnát pořád níž a níž, i když už v podstatě není kam.

Automobilky však potřebují vyrábět, a tak někdo přišel s nápadem, že vozidla budou na testech vypouštět méně emisí než za běžného provozu. Auto poznalo, že se nachází na měření emisí. Jak to může poznat? Na emisích se totiž motor zatěžuje nestandardním a umělým způsobem, jehož chování se nepodobá žádnému skutečnému řidiči. Dále se vše děje za otevřené kapoty motoru, což je dalším ze základních příznaků, že se vozidlo nachází v laboratoři. V neposlední řadě se v laboratořích ztrácí GPS signál, což může být další vodítko. Jakmile tedy software vyhodnotí, že se nachází na měření, jednotka motoru se rychle přenastaví tak, aby vypouštěla méně škodlivin. Má to za následek větší spotřebu paliva a zároveň nižší výkon motoru. Na emisích si těchto dvou nevýhod nikdo nevšimne, ale v reálu jsou to zase velmi důležité devízy.

Na aféru se přišlo v USA, kde diesely nejsou natolik populární jako v Evropě. Američané dávají přednost benzínovým motorům a naftu je vidět spíše jen v nákladních autech. Tento skandál musel pořádně zacloumat důvěrou v evropská vozidla, zejména koncern VW. Něco podobného se ale dalo čekat, protože evropské automobilky už z logiky věci nemohou stíhat v konkurenčním boji s automobilkami například z USA nebo Japonska, protože v EU platí nejpřísnější emisní limity. Uvidíme, jak se bude situace dál vyvíjet, každopádně se zdá, že motory TDI jsou na konci s dechem kvůli emisním limitům.

[MJ 5. 10. 2015]