Impossible Brutality
– opravdu brutální stroj za který by se nemusel stydět ani pekelný jezdec.
Znáte Frenštát nad Radhoštěm? Ne? Ale to je chyba, protože právě tam se dělají jedny z nejlepších motorek u nás. Své by o tom mohl vyprávět i duchovní otec a zakladatel Wild Performance Dalibor Rohan.
Wild Performance je dealerem Rakouske firmy "PENZ PERFORMANCE“ pro východní Evropu. Vyrábí vlastní rámy, všechny možné i nemožné díly a především staví vlastní motorky s neotřelým desingem. Jejich původní záměr byl stavět cenově přijatelné showbiky. Postupem času se ale prokousali přes malé a levné Sportstery až k tomu co můžete vidět dnes.
Když jsem se konstruktéra a vlastně i otce Impossible Brutality Dalibora Rohana ptal na nějakou raritu k motorce, odpověděl: ,,Celá tahle motorka je rarita.“ A měl pravdu.
Po 22. měsících usilovné práce se zrodil stroj postavený na počest trash metalové skupiny Kreator, který je stejně tvrdý a nekompromisní jako jejich skladby. Neumím si na něm představit nikoho jiného, než pekelného jezdce v černém vlajícím plášti, kterému pod rohatou hlavou plápolají dvě rudé oči. Kdo jiný by také dokázal zkrotit železného oře s výkonem 110 kW (150 koní) a krouťákem 190 Nm.
I necvičené motorkářské oko musí už z dálky na Impossible Brutality zaujmout spoustu netradičních vylepšení a nových technických řešení. Jedním takovým je i samotný rám od Penz Performace se sklonem krku 37°. Jeho část, která drží vidlici prochází přímo uprostřed nádrže, což jen tak někde neuvidíte. Toto netradiční řešení přidává celému designu to na agresivitě. Ne, že by to potřeboval. Už jen při pohledu na černou metalízu ozdobenou lebkami poznáte, že se nejedná o mašinu pro slabé povahy.
Naprostou samozřejmostí se u strojů od Wild Performance staly dvouválcové motory Harley Davidson. Ani tentokrát tomu není jinak.
Impossible Brutality nám představí motor TwinCam B s naprosto brutálním obsahem 2 150 ccm, který překonal až dosud vedoucí špičku Strong leader (1 750 ccm). Stačí jen nakopnout originální startér Harley Davidson, který oživí dva válce, každý s vlastním karburátorem Rivera Mikuni 42 mm a přeběhne Vám mráz po zádech. Ze dvou pochromovaných výfuků SuperTrapp, které volně přechází v jeden uhlově černý se vyvalí dým a koncert může začít. Okna sousedů se začnou klepat a ptáci, kteří nestačí uletět v lepším případě ohluchnou. Jestliže projedete kolem kostela, můžete se těšit na modlitby zahánějící ďábla a vržené kříže od vzteklého faráře. Přesně takový budí Impossible Brutality dojem – doslova brutální.
Naprostou raritou je i pravostranný náhon a převodovka, který byl navržen pro perfektní stabilitu, takže motorka nemá tendenci “padat“ na stranu jako jiné stroje s levostranným náhonem.
Zatímco pravé straně vévodí náhon, na levé najdeme otevřený primár s řemenem širokým neuvěřitelných 15 cm, který násilně nevylézá z motorky, jak bychom si na první pohled mysleli, ale je perfektně začleněn do celkového designu. Pokud si Impossible Brutality osedláte, tak bude velmi těžké zbavit se dojmu, že “Tady něco chybí.“ A budete mít pravdu. Řídítka Pro speciál Editation byla naprosto očesána o veškeré kabely. Také tlačítka, blinkry a ciferníky zmizely. Jediné co zbylo, je decentní digitální tachometr Dakota.
Masivnost zadního kola o rozměrech 18 x 10,5 nenarušují ani diodová světla ukrytá v blatníku ani spz s držákem Paul Yaffe. Zadní kolo je vůbec zajímavé. Jedna ze specialit Wild Performance je totiž blatník na pevném rámu ručně vyklepaný speciálně tak, aby přesně kopíroval kolo.
Co říct závěrem? Snad jen, že kdyby jste tuhle motorku ukradli a při honičce s policisty se namotali na první strom, tak vaše poslední slova by byla: ,,Stálo to za to.“
Viktor Franc
Zdroj: Roadride
.jpg)
.jpg)
.jpg)
