Škoda Favorit  se stala třicátníkem

Škoda Favorit, doslova revoluční automobil, který zvrátil průběh českého průmyslu. Můžeme říct, že určoval běh dějin a že díky němu jsme nyní tam, kde jsme. To nemyslíme ironicky ani hanlivě. Favorit, poslední komunistické auto, bylo natolik převratné, že zaujalo i zahraniční pozorovatele a postavilo náš stát na kola v době sametové revoluce.

Píše se rok 1983 a v mladoboleslavské Škodě se jako nejmodernější vozidlo vyrábí Škoda 120, která má motor uložený vzadu, zadní náhon, výkon se pohybuje okolo 1,2 litru a maximální rychlost okolo 130 km/h. Konstrukčně to bylo velmi zastaralé vozidlo, byla to v podstatě jen modernizovaná Škoda 100, jejíž základy sahaly do poloviny šedesátých let. Uznejme, že v době, kdy se na Západě proháněl Ford Escort již ve své 4. generaci, byla Škoda 120 docela propadákem. Nemohla konkurovat vozům západní provenience a i mezi těmi východními nepatřila ke špičce. Tatra 613 ji už válcovala deset let. V roce 1983 tedy komunističtí funkcionáři rozhodli, že Škoda vyvine a začne vyrábět nový model, který bude po všech stránkách revoluční (koncepce vše vpředu) a ředitelem vývoje se stal pan Petr Hrdlička.

Vzhledem ke skluzu, který český průmysl v některých oblastech získával, bylo nutné zabodovat co nejrychleji. Pan Hrdlička dostal v zadání velmi přísné termíny, doslova šibeniční. Když vezmeme v potaz, že některé vozy se vyvíjejí třeba 10 let, byly dva roky, které na svůj vývoj dostal Favorit opravdu výkonem hodným sprintera. No a pan Hrdlička se pustil do práce. Nestává se často, že by jeden člověk zodpovídal a vyvinutí kompletního nového vozu, zde se tak ale stalo a určitě nikdo nelituje. Ani konstruktér Hrdlička, ani komunističtí pohlaváři a ostatně ani veřejnost. Favorit se prostě povedl. No ale zpátky k začátkům - protože tehdejší československé závody nebyly schopny tak rychle vyvinout a zpracovat nové díly, musela se Škoda poohlédnout i po zahraničních dodavatelích. Ostatně, bylo třeba najmout i designéra, který by zodpovídal čistě jen za design bez technické stránky. Designérem se nakonec stal světoznámý Bertone.

Důležité taky bylo, aby se Favorit stal konkurenceschopným i na evropských trzích. To vyžadovalo kvalitní zpracování všech dílů a vysokou míru spolehlivosti. Ale nebyl čas nic dlouze zkoušet, téměř všechno se muselo povést napoprvé. Tehdejší výpočetní technika byla ještě v plenkách a nebylo tak jednoduché něco předělat. Automatizace výroby byla také na velmi nízké úrovni a hodně věcí se muselo dělat ručně. Na vývoji Favoritu se také podílela automobilka Porsche, která zpracovávala dokumentaci a komentovala některé nedostatky.

Už v roce 1984 sjíždějí z linky první prototypy a ihned začínají zatěžkávací zkoušky. Favority jezdily i na tatrováckém polygonu v Kopřivnici. Ukázalo se několik drobných nedostatků, zejména s původními motory, které nebyly zvyklé na bezolovnatý benzín a po 100 000 km jim životnost končila. Byly přepracovány a novější motory zvládaly stovky tisíc km bez problémů. Škoda na sebe ušila bič, protože vývoj vozidla stál neuvěřitelných 2,5 miliardy korun a vůz se ještě nezačal ani prodávat. Škoda hledala strategického partnera a nakonec bylo rozhodnuto o spolupráci s koncernem VW, který se do budoucna ukázal jako dobrá volba.

Škoda Favorit se ukázala světu 16. září 1987 v Brně. Od té doby se vyrobilo téměř milion vozů ve všech provedeních. I dnes můžete favority vidět na našich silnicích.

[MJ 22. 9. 2017]