Česká hvězda Egypta

Dnešní celebrita je tak trochu netradiční, protože se nejedná o člověka spojeného s showbusiness, sportem, uměním ani se nejedná o Pamelu Anderson. Dnešní celebritou je totiž vědec. I tak ho můžeme již řadu let vídat pravidelně v médiích a to nejen ve vědeckých polemikách. Známým je téměř po celém světě. O kom že je řeč? O Prof. Dr. Miroslavu Vernerovi. DrSc.

Nepatří na vysokou ale k lopatě!

Miroslav Verner se narodil v roce 1940 v Brně. Škola mu šla dobře a tak vše vypadalo, že po maturitě půjde na vysokou školu, jak to vždy bylo zvykem u nejlepších studentů. Avšak chyba lávky! Verner nedostal povolení k dalšímu studiu, protože pocházel z „buržoásní, konzervativní rodiny nábožensky zatížené“, jak stálo v jeho posudku. Panu Vernerovi tak nezbylo nic jiného, než aby se stal dělníkem. Podle komunistické strany si musel napravit svůj kádrový profil.

Prošel si tak po maturitě mnoha povoláními, pracoval například na stavbách či na pile. I tak však volný čas netrávil opíjením, ale studiem knih. Už jako kluka ho přitahovala dobrodružství archeologie - objevovat nepoznané a také představa pokladů. Ruku v ruce se zájmem o archeologii rostla jeho touha poznat nepoznaná tajemství starověkého Egypta. Místo toho však pracoval jako dělník. Ačkoliv tak bylo jeho zaměstnání jiné, než by si přál, po letech vzpomíná na dělnické roky jen v dobrém světle. Měl radost jak ze svých kolegů, tak především z výsledků práce, které po něm zbyly.

Dělnický lid povstal pro vědce!

Nejen mladý Miroslav měl rád své kolegy, ale i dělníci měli rádi jeho. Viděli, že vždy ve volných chvílích studoval vědecké a historické knihy. V tom okamžiku bylo jasno! Dělnický lid se rozhodl, že jejich kamarád Miroslav bude studovat vysokou školu a tečka. Kolegové pana Vernera si tak šli stěžovat komunistům. Úřadům tehdy řekli, že jako vůdčí dělnická třída si přejí, aby jejich kolega pan Miroslav Verner studoval, co si přeje! Úřady tak Vernerovi otevřely dveře na vysokou školu...

Král české egyptologie

Psal se rok 1960 a slavní čeští egyptologové zrovna otevřeli na filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze obor egyptologie/prehistorie, Verner byl přijat... Pět let na to promoval a jeho vědecké úspěchy na sebe nenechaly dlouho čekat. Pravidelně se začal účastnit vědeckých expedicí v Egyptě a stál při mnoha důležitých objevech. Již v roce 1975, tedy jen deset let od absolvování vysoké školy se stal dočasným vedoucím Českého egyptologického ústavu, jehož se stal v roce 1981 předsedou. Tento ústav vedl až do roku 2000. Stal se také hostujícím profesorem v mnoha předních světových univerzitách a členem komise UNESCA pro muzeum v Káhiře.  Je autorem více než deseti monografií a jeho knihy se řadí velké popularitě i mezi laickou veřejností pro jeho nepovýšený a srozumitelný jazyk.

Na kletby a UFO nevěří

Ačkoliv profesor strávil mnoho let v horkých pouštích Sahary, kde objevoval největší poklady starověkého Egypta opředené mnoha kletbami a pověstmi, sám na ně vůbec nevěří. Verner zůstává totiž i nadále velmi skeptickým ohledně „mystických tajemství“ Egypta. K nejznámějšímu záhadologovi, který egyptské pyramidy představuje jako výtvor UFO – Erichu von Dänikenovi se vyjadřuje takto: „Zpravidla jde jen o účelovou snůšku tvrzení, kde se laik jen stěží orientuje v tom, co je pravdivé, co jen zčásti a co je pravdě na hony vzdáleno.“

Zvoní egyptologii hrana?

Za svou dlouholetou vědeckou praxi považuje pan profesor Verner za svůj největší úspěch zřejmě to, že se mu a jeho týmu podařilo udržet egyptologii v době komunismu při životě. Tehdejší egyptologové to totiž neměli vůbec jednoduché, protože divně se komunisté dívali, když už byl někdo za hranicemi. A co musel teprve říkat jiný slavný český egyptolog – Zbyněk Žába - který si nechával šít stylové oblečení na míru, kouřil jedině americké cigarety, zdobil svůj stůl tuzexovou čokoládou a pil téměř litry kávy denně, to již vypadalo úplně světácky až provokativně, vzpomíná Verner.

Dnes sice takové patálie egyptologům nehrozí, ale i tak nejspíše visí nad egyptskými pyramidami Damoklův meč. Politická situace v Egyptě je totiž nestabilní a radikální muslimové chtějí pyramidy vyhodit do vzduchy. I když tak neučiní, tak hrozí že se pyramidy rozpadnou, protože podle posledních vědeckých poznatků to vypadá, že většina pyramid do sta let padne díky erozi, pokud nebudou provedeny záchranné práce za mnoho milionů dolarů. Třeba však vše skončí dobře i díky zásluhám Miroslava Vernera, který egyptologii tak proslavil a jak sám říká: „Doufám, že jsem své kolegy dělníky nezklamal.“

[JG 12. 12. 2014]