Ivan Hlinka – legenda českého hokeje
Ivan Hlinka, zvučné jméno, při jehož vyslovení se fandům po celém světě vybaví mimořádně kvalitní hráč, který hrál srdcem, nebo neporazitelný trenér. Ano, byl to právě on, kdo stál na trenérské lavičce v roce 1998 v Naganu a kdo dovedl naše hochy k vítězství. Povedlo se mu to, o čem si jiní čeští trenéři mohli nechat zatím jen zdát.
Narodil se v roce 1950 v Mostě a již od svých šesti let hraje hokej. V 16 letech tento nadaný sportovec vstupuje do ligy a hraje za Litvínov. Vystudoval střední průmyslovku a následně ekonomiku v Praze současně s trenérstvím na Fakultě tělesné výchovy a sportu. Ve 20 letech se stal hlavou litvínovského týmu a absolvoval svůj první zápas v reprezentaci. Sláva na sebe nenechala dlouho čekat a již v roce 1972 v Praze získává titul mistra světa. Jako hráč získal ještě 2 zlaté tituly – v roce 1976 v Katovicích a o rok později ve Vídni. Za reprezentaci odehrál 256 zápasů, ve kterých dal 132 gólů. V československé lize hrál ve 544 se 347 góly. Zajímavostí je, že mu jako jednomu z mála českých občanů bylo povoleno odjet do Ameriky a tam poměřovat své síly v NHL. I tato výjimka svědčí o jeho neobyčejném talentu. Za Vancouver hrál v letech 1981 – 1983 a do 1985 ve Švýcarsku.
Po návratu do Československa se věnoval trenérství a slavil nemalé úspěchy. Na MS 1992, 1993, 1997, 1998 získala česká reprezentace bronz.
Vrchol přichází v roce 1998 na olympiádě v Naganu, kdy se Česká republika zařadila po bok takových velikánů jako Rusko nebo Kanada a poprvé za svou celou historii (i v rámci Československa) vyhrála olympijské hry. Původně se s Čechy moc nepočítalo, v nominaci měli ze zvučných jmen pouze Jaromíra Jágra a Dominika Haška. Trenér Ivan Hlinka do Nagana bere téměř polovinu hráčů z Evropy a v zámoří si ťukají na čelo. Už kvalifikace turnaje přinese první velké překvapení. Při ne zcela spravedlivém systému slovenský tým nemůže nasadit své nejlepší hráče a na úkor Slovenska postupuje Kazachstán. Zatím se v Naganu scházejí nejlepší hokejisté světa, český tým bez větší pozornosti médií. Na prvním společném tréninku Ivan Hlinka prohlásí: „Přijeli jsme sem hrát hokej. Nedělejme z toho vědu, jo? Zkusíme ho hrát, jak nejlíp umíme. Když to vyjde, tak to vyjde. A když to nedopadne, hlavu vám nikdo neutrhne.“
O rok později přichází další zlato na mistrovství světa. Poté skončil s trénováním českého výběru a jal se věnovat opět klukům v zámoří (Pittsburgh Penguins).
V roce 2004 se měl vrátit do křesla coache české reprezentace, ovšem osud tomu chtěl asi jinak. Na silnici u Karlových Varů došlo ke smrtelné nehodě a Ivan svou cestu v hokeji již ukončil. Je pochován na Olšanských hřbitovech a je v síni slávy IHF.
Nagano 1998
Vzpomínkový klip HC Litvínov
[MJ]