Jean Paul Belmondo do důchodu nepospíchá

Jedna z největších ikon Francie. Herec, který je známý skoro jako Eifellova věž. Ano mluvíme o Jean Paulu Belmondovi. Tento charismatický muž se v minulém roce dožil již 80. let a rozhodně se nechystá do důchodu. Sice již nenatáčí tolik filmů jako za starých časů, ale stále hraje v divadle, střídá ženy a srší dobrou náladu. Jaká však byla jeho cesta ke slávě?

Neumí ani obejmout ženu

Mladého Belmonda zajímaly jen dvě věci – fotbal a box. Jean rád chytal v brance, ale lépe mu šel box, tak zcela přesedlal na něj. Jako sportovec tělem i duší se moc nezajímal o školu. Profesoři ho neměli vůbec rádi a označovali ho za studenta bez nadání. Jeden z jeho učitelů mu dokonce řekl: “ Vždyť Vy neumíte ani obejmout ženu!!“ Pravda však byla docela jiná, protože Jean svůj volný čas netrávil jen sportem, ale byl rovněž proslulý jako lamač dívčích srdcí a známý výtržník.

Proslavil se nezaplacením v bistru

Kariéra boxera však Belmondovi nevyšla. V 16 letech totiž dostal tuberkulózu a rozhodl se stát hercem. Na hereckou školu se mu podařilo dostat až na potřetí, po pomoci jeho otce, který byl uznávaným sochařem. Ani na umělecké škole však neměl mladý Belmondo na růžích ustláno. Pro profesory byl ukázkou béčkového herce. Zlomený nos, neherecký obličej a nedostatek talentu mu měl zajistit vrchol kariéry jako herec vedlejších rolí a vysmátých sluhů... to slýchával Jean od učitelů často. Profesoři ještě netušili, jak šeredně se mýlili!

Jedno z prvních Belmondových angažmá ve filmu mu zařídil režisér Jean-Luc Godard. Belmondo o něm říkal, že je to šílenec, protože Godard ho nutil k neobvyklým věcem a navíc neměl pro herce připravený žádný scénář. Herci často chodili jen tam a zpět a Godard nechával vše podrobně natáčet. Během natáčení filmu „U konce s dechem“ dostával Jean-Paul různé úkoly, měl například telefonovat z budky, režisér mu však nesdělil telefonní číslo a kam má volat. Jindy si měl zase Belmondo objednat v bistru pití a pak utéct bez placení. Samozřejmě s tím, že se jednalo o skutečnou situaci a číšník nevěděl, že je součástí natáčení filmu... Jean-Paul si tam musel vyzkoušet dobrodružnou situaci na vlastní kůži. Belmondo si myslel, že z toho bude propadák, jenže se spletl a stala se z něj hvězda.

Policajt nebo rošťák?

Film „U konce s dechem“ znamenal pro Belmonda pravý opak, než jak se film nazýval. Jean-Paul se stal hvězdou a Belmondo poté natáčel jeden úspěšný film za druhým. Stal se legendou daleko za hranicemi Francie. Také proto, že komunisté považovali „francouzský imperialismus“ za menší zlo, než ten americký, a tak mohly francouzské filmy – a především francouzské komedie do československých kin. Češi si tak mohli oblíbit z mnoha filmů tohoto šarmantního bohéma, který za sebe nikdy nepoužívá kaskadéry, což se mu stalo několikrát málem osudným. Tygr mu pokousal ucho, jeřáb mu málem rozdrtil hlavu, či se málem zabil při nepovedeném skoku ze střechy. Více než tisíce slov charakterizuje Belmonda název jednoho jeho filmu – „Policajt nebo rošťák?“. V tomto filmu hraje Belmondo policistu, který například nechá zloděje svléct se do naha uprostřed města a pak ujede... taková klukovina Jean-Paula naprosto vystihuje.

Mrtvička, milenky a medaile

Jak již bylo řečeno, Belmondo se ani dnes v důchodovém věku rozhodně nenudí a je velmi aktivní. V roce 2001 sice prodělal mrtvici, ale to mu nebránilo mít od té doby vztah s několika modelkami. Také na jeho klopě přibyla mnohá vyznamenání, včetně nejvyššího vyznamenání Francie – řádu Čestné legie. I když se dnes již věnuje hlavně divadlu, příští rok se můžeme těšit na nový film – Nešikovní bandité. Tak to se máme na co těšit!

[JG 9. 10. 2014]