Web4men.eu - Karel Gott

Karel Gott

Karel Gott (* 14. července 1939, Plzeň, ČR) je jeden z nejvýznamnějších českých zpěváků populární hudby, známý už čtyři desetiletí, s přívlastkem „Zlatý hlas z Prahy“. Je jednou z největších legend české hudební scény. Gottovi jsou někdy vyčítány jeho kontakty s komunistickým režimem.

Životopis

Dětství a mládí

Karel Gott se narodil 14. července 1939 v Plzni. V mládí se toužil stát malířem a po ukončení školní docházky se v Praze neúspěšně pokoušel o studium výtvarného umění. Když nebyl přijat, odešel do učení (ČKD) v oboru elektromontér. Během učňovských let se věnoval své druhé velké lásce – hudbě a zpěvu. V 50. letech příležitostně vystupoval zároveň jako zpěvák – amatér a účastnil se různých pěveckých soutěží. Poprvé na sebe upozornil v roce 1957, tedy v době, kdy v Československu stále ještě doznívala éra swingu a rock´n´roll bylo možné slyšet jen v klubech (Akord klub, Reduta). U poroty sice zcela propadl, avšak dostal nabídku na angažmá v pražských tanečních kavárnách s orchestry (např. Karel Krautgartner). Vedle svého zaměstnání v ČKD začal poloprofesionálně vystupovat jako zpěvák.

Počátky jeho působení

V roce 1958 získal první místo v soutěži amatérských zpěváků. V roce 1960 definitivně odešel z ČKD a začal se profesionálně věnovat pouze zpěvu. Na pražské státní konzervatoři studoval do roku 1963 prezenčně operní zpěv u prof. Karenina (žáka ruského pěvce Šaljapina) a do roku 1966 pokračoval dálkově. Zpočátku ale u publika budil spíše smíšené a kontroverzní pocity. Obecenstvo si těžce zvykalo na jeho projev, který se zcela vymykal zažitým trendům v taneční hudbě začátkem 60. let v Česku. Teprve až éra twistu v letech 1962–64 přinesla do české pop music výrazné oživení. Začala také éra divadel malých forem, v nichž se rodila moderní česká populární hudba.

První úspěchy

V roce 1962 dostal Karel Gott nabídku na angažmá do nového divadla Semafor Jiřího Suchého a Jiřího Šlitra. Tento fakt znamenal zásadní zlom v jeho kariéře. Už v tomto roce díky duetu s Vlastou Průchovou „Až nám bude dvakrát tolik“ zvítězil v rozhlasové hitparádě. V roce 1963 se jeho píseň „Oči sněhem zaváté“, z autorské dílny Semaforu, stala hitem roku. S mnohými dalšími hity navíc Karel Gott vyhrál čtenářskou anketu časopisu Mladý svět Zlatý slavík 1963.

Americké angažmá

V roce 1965, po odchodu ze Semaforu založil se svými novými spolupracovníky textařem a skladatelem – bratry Štaidlovými vlastní divadelní scénu Apollo a stal se její hlavní hvězdou až do roku 1967, kdy bylo divadlo rozpuštěno a Karel Gott odešel na 7 měsíců trvající angažmá do Spojených států (Las Vegas).

Růst popularity

Koncem 60. let je už éra divadel malých forem a jejich písniček pryč. V pop music vzniká pozdější styl zvaný „střední proud“ neboli „mainstream“. (Rok 1967, kdy Karel Gott pobývá v USA je také na mnoho let už jediným rokem, kdy se podařilo jeho největšímu „rivalovi“, Waldemarovi Matuškovi, zvítězit v anketě Zlatý slavík). Ze Spojených států se Karel Gott vrací jako sebevědomý profesionál. Po počátečních úspěších v USA, Kanadě, východní i západní Evropě, kde mu vychází jeho první (a hned zlaté!) album a kdy jeho jméno začíná zdobit ozdobný přívlastek „Zlatý hlas z Prahy“, se s plnou vervou pouští do nové práce také na domácí scéně. Opět jsme svědky jednoho hitu většího než druhého, je tu doba slavné Lady Carneval, skladby složené jedním z nejčastějších spolupracovníků Karla Gotta - Karlem Svobodou. V tomto období pak popularita Karla Gotta dosáhla mezinárodního rozměru. V roce 1977 se zúčastnil natáčení cover verze písničky All by myself věnované Janu Palachovi. Píseň se jmenovala "Můj bratr Jan" Aby mohl pokračovat v kariéře, podepsal roku 1977 Antichartu.

Zlatá éra Karla Gotta

V 80. letech vystupuje ve vrcholné formě doma, stejně jako jinde v Evropě, v zámoří i Asii. Svůj repertoár rozšiřuje od popu, před lidovky až po klasickou hudbu. Objevuje se i v několika celovečerních i dokumentárních filmech.

V polovině 80. let popularita Karla Gotta v Česku i v zahraničí dosahuje vrcholu, na domácí scéně mu vůbec poprvé roste konkurence v podobě mladých zpěváků, která však jen nakrátko přerušuje dobu jeho kralování. Koncem 80. let je Karel Gott opět na vrcholu. V roce 1989 slaví těsně před revolucí své 50. narozeniny, stává se pomalu zpěvákem v letech, který má ta nejlepší za sebou, neusiluje za každou cenu o první příčky v hitparádách mladých, naopak dává přednost pečlivějšímu a decentnějšímu výběru repertoáru před líbivostí.

Zamýšlený konec kariéry

V roce 1990 se rozhoduje ukončit svoji kariéru a pořádá mamutí turné na rozloučenou po sportovních halách v Československu a Německu. Úspěch turné byl však tak velký, že své rozhodnutí přehodnocuje. Není pochyb o tom, že by změna politického režimu a nové možnosti, kdy většina „normalizačních“ hvězd upadla v zapomnění, případně se začala věnovat podnikání, měla nějaký vliv na oblibu Karla Gotta. V roce 1992 se jeho album Když muž se ženou snídá stává nejprodávanější deskou roku (stejný úspěch slavil ještě v letech 1995 a 1997). Během 90. let se věnuje také stále víc své druhé lásce – malování a své obrazy mimořádně úspěšně vystavuje v Česku i v zahraničí. V obnovené anketě Český slavík navazující na svého legendárního předchůdce Zlatého slavíka obsazuje v roce 1996 opět s velkým náskokem první pozici, kterou si drží dodnes (2009). Celou dekádu úspěšných 90. let završuje famózním koncertem ve Spojených arabských emirátech a v Číně před 600 miliony diváky Eurovize a v Carnegie Hall v New Yorku.

Na své dřívější úspěchy navazuje i v současnosti a nové příznivce si získává i mezi nejmladší generací.

Bratislavská lyra

Na festivalu Bratislavská lyra získal v roce 1966 zlatou bratislavskou lyru za píseň Mám rozprávkový dom (Vieroslav Matušík/Eliška Jelínková) a v roce 1969 bronzovou bratislavskou lyru za píseň Hej, páni konšelé (Jaromír Klempíř/Jiří Štaidl).

Zlatý slavík

V průběhu své více téměř padesátileté pěvecké kariéry Karel Gott 34× zvítězil v anketě Zlatý, resp. Český slavík (v letech 1963–1966, 1968–1981, 1983–1984, 1989–1990, 1996–1997, 1999–2008, třikrát skončil druhý (1967, 1991 a 1998) a třikrát třetí (1985, 1986 a 1987).


	Rodina Karel Gott se dne 7. ledna 2008 v Las Vegas oženil s dlouholetou přítelkyní Ivanou Macháčkovou, se kterou má dceru Charlottu Ellu a od 28. května 2008 druhou dceru Nelly Sofii. Z předchozích vztahů má dcery Dominiku a Lucii.