Muž, který obul svět

Ve své době se stal synonymem obuvnického průmyslu a úspěšného podnikatele. Jeho značka existuje dodnes. Jeho jméno nosí ulice, náměstí i univerzity. V Americe mají Henryho Forda, u nás máme Tomáše Baťu. A jsme na něho patřičně hrdí.

Tomáš Baťa se narodil v roce 1876 ve Zlíně do rodiny obuvníků. Celé generace předtím se zabývaly ševcovstvím, nejdále doložený švec z tohoto rodu je až z roku 1667. Jeho dětství bylo poznamenáno úmrtím matky v jeho dětském věku a nové manželství otce. Od dětství se zajímal o boty, ale na rozdíl od svého otce nebylo jeho prvotní otázkou: "Jak boty vyrobit?", ale "Jak boty prodat?". Toto inovativní myšlení stálo za zrodem této značky...

Jakmile odešel v období puberty do učení, velice se o řemeslo zajímal, ale spíše než o jednotlivé boty se zajímal o to, jak jich vyrobit co nejvíce a jak získat úspory z velkovýroby. Díky tomu se zajímal o různé šicí stroje. To ale mistra, u něhož dělal, rozzlobilo, měl totiž (oprávněné) obavy z konkurence a tak pana Baťu vyhodil. Ten se však nenechal uchlácholit a vydal se přímo do Vídně. Bez otcova svolení a bez prostředků. Tam se mu ale nepodařilo se prosadit, do karet mu nehrála spousta věcí, mimo jiné to, že neměl licenci na potřebné podnikání.

V roce 1894 zakládá díky dědictví po své matce firmu, avšak na jméno svého otce, protože v té době ještě nebyl plnoletý. V této době firma zaměstnávala asi 10 dělníků a vyráběla jeden typ bot. Novinkou bylo vyplácení mzdy po týdnu. Poté se dostal do finančních problémů, ale ho to nepoložilo. Začal vykonávat všechny možné dělnické profese, aby šel svým dělníkům příkladem a aby díky své píli a vůli dokázal udržet podnik na nohou. Pracoval ve dne v noci, sedm dní v týdnu. Aby se vyhnul finančním problémům do budoucna, přišel s inovací, že není třeba šít celé boty z pravé kůže, ale bude je vyrábět z plátna, které je mnohem levnější. V roce 1900 jsou postaveny nové budovy a firma je oficiálně přejmenována na T&A Baťa. Aby získal zkušenosti, odchází Tomáš na nějakou dobu do USA, kde objíždí nejrůznější podniky a sleduje, v čem by bylo možné jeho podnik vylepšit. S sebou si přinesl americké myšlení a chtěl podnik značně modernizovat. To s sebou neslo postihy za nekvalitní práci, následovala stávka. Baťa propustil všechny zaměstnance a na jejich místo nabral nové.

První světová válka jeho podnikání přála. Hned ze startu dostal objednávku na 50 000 párů bot, firma nabrala rychlé obrátky a začala se orientovat výhradně na vojenskou výrobu. Po válce přišla krize, kdy lidé neměli peníze, tržby se nehýbaly a kapitál se netočil. Sklady byly plné a on se rozhodl je vyprodat tak, že zlevnil veškerou obuv na 50 procent, čímž se mu podařilo opět rozhýbat trh s obuví. Dvacátá léta přežil tedy s veškerou slávou a vyšel z krize posílen.

Okolo roku 1930 slovo Baťa bylo již synonymem kvalitní obuvi a výborného managementu. Bohužel, osud mu připravil past, ze které se už nevzpamatoval. 12. července 1932 se chystal odletěl otevřít novou pobočku do Švýcarska, chtěl cestovat letecky, ale počasí nebylo pro let ideální. Silná mlha znemožňovala bezpečný start, ale Baťa trval na odletu. O několik minut později letadlo havarovalo a ostatky pilota i Tomáše Bati byly nalezeny rozházeny na místě tragédie. A tak končí život legendy, život velkého člověka, který změnil standardy obuvi i podnikání.

[MJ 28. 7. 2016]