První člověk, který stanul na Měsíci – Neil Armstrong

V srpnu 2012 celý svět obletěla tragická zpráva. Z našeho světa odešel člověk, jehož noha jako prvního člověka vůbec vstoupila na povrch Měsíce. Ve věku 82 let zemřel při operaci srdce americký pilot a astronaut Neil Alden Armstrong.

Neil se narodil v roce 1930 ve státě Ohio. Jeho otec pracoval pro ohijskou vládu a jeho rodina se často stěhovala. Neil už jako malinké dítě projevoval velký zájem o letadla a létání obecně. Už ve dvou letech ho otec vzal na letecké závody a Neil byl těmito létajícími stroji ohromen. Ve svých šesti letech poprvé usedl do letadla – do stroje Ford 5 Tri-Motor. Stavění leteckých modelů se stalo jeho velkým koníčkem a od svých 14 let začal chodit do leteckého kurzu. V 15 letech už byl nositelem pilotního průkazu, který měl tedy dříve než řidičák. Od roku 1947 jde studovat na vysokou školu obor letecké inženýrství. Několik let také sloužil u námořnictva. Po dokončení vysokoškolských studií odešel pracovat jako zkušební pilot do předchůdkyně NASA.

Zde zpočátku testoval různé druhy létajících strojů – letadel, vrtulníků anebo experimentálních a kosmických lodí. Létal mimo jiné také na X-15, což je dodnes nejrychlejší pilotovaný letoun na světě. V roce 1962 se přihlásil přímo pod program NASA, ktery organizovala pilotované mise do vesmíru. Nutno podotknout, že piloti a astronauti NASA se většinou skládali z vojáků a civilisty do svých řad přijímali (aspoň zpočátku) jen zřídkakdy. Neil Alden Armstrong se stal jedním z prvních civilistů, kteří měli tu čest se stát astronauty. Jeho život měl v tomto období ale i stinné stránky. V roce 1962 mu umírá jeho manželka Karen.

V roce 1965 se mu otevírá cesta do vesmíru. Byl vybrán společně s Davidem Scottem jako posádka mise Gemini 8, která měla několikrát obletět Zemi a udělat také spoustu technických manévrů, jako například spojení dvou kosmických těles na oběžné dráze. To se ale neobešlo bez problémů – tento akt byl nakonec téměř neúspěšný (zasekl se ventil a následně došlo k nekontrolovanému roztočení jednoho tělesa). Neil Armstrong ale prokázal své kvality a pohromu zažehnal. Mise byla splněna a Armstrong potvrdil, že byl velitelem posádky skutečně právem. Jeho vrchol kariéry měl ale teprve přijít.

Na konci roku 1968 byl určen jako velitel mise Apollo 11, jehož posádka měla přistát na Měsíci. Jednalo se o jeden z největších momentů lidstva a přítomnost v takovém projektu znamenala obrovskou čest a prestiž. Posádka se skládala ze tří mužů: V lunárním modulu (ten, který na povrchu Měsíce skutečně přistane) měli být Edwin Aldrin a Neil Armstrong. Ve velitelském modulu (ten, který zůstane po dobu návštěvy Měsíce na oběžné dráze) měl být Fred Hais, který byl však nahrazen Michaelem Collinsem. Přistáni na Měsíci řídil ručně Armstrong a opět prokázal své kvality – vyhýbal se kamenitému nebezpečnému terénu a našel vhodné místo pro přistání. Ze dveří vystoupil Neil jako první a pronesl památnou větu „Je to malý krůček pro člověka, ale obrovský skok pro lidstvo.“ Tato věta se zapsala do učebnic dějepisu. Mise Apollo 11 byla zcela úspěšná a po návratu Neil prohlásil, že se dalších kosmických letů již účastnit nehodlá.

O dva roky později odchází z NASA a působí jako profesor leteckého inženýrství na Cincinnattské univerzitě. Podílel se mimo jiné na vyšetřování nehody Apolla 13 a na vyšetřování nehody raketoplánu Challenger. Působil také ve správních radách mnoha firem. Posledních několik let žil v ústraní a na veřejnosti se příliš neukazoval – ne proto, že by nemohl anebo že by mu to zdraví zcela nedovolovalo. Jen neměl potřebu se někde ukazovat. Udělal toho pro lidstvo až až. Jak již bylo zmíněno v úvodu článku, jeho život vyhasíná v roce 2012.

[MJ 27. 8. 2012]