Pierre Richard

Nemotora, pako, snílek a zamilovaný dobrák. Takovou charakteristiku má skoro ve všech svých filmech. Řeč je o výborném komikovi – Pierru Richardovi. Ačkoliv to pro někoho bude překvapující, jeho životní osud je možná stejně tak zajímavý jako jeho nejznámější role.

Šlechtic se stal kabaretiérem

Legenda francouzské kinematografie se narodila pod jménem Pierre Richard Maurice Charles Leopold Defays 16. srpna 1934 do bohaté severofrancouzské šlechtické rodiny. Mladý Pierre byl již od mládí okouzlen divadlem. Jeho snem bylo stát se hercem. Bohužel jeho aristokratická rodina jeho nadšení nesdílela. Pierrovi tak nezbylo nic jiného, než se podvolit a vystudovat zdravotnickou školu. Pierre měl být rehabilitačním pracovníkem. Ačkoliv školu úspěšně dokončil, jeho láska k herectví v něm nezemřela. Mladý Richard tak odcestoval do Paříže, kde se zapsal do hereckých kurzů. Krátce na to objevil i kouzlo kabaretu. Později o něm řekl: „Kabaret je čistá a upřímná věc. Vaším jediným ředitelem je publikum. Když se směje, jste přijat. Když ne, máte padáka.“ To už však bylo pro aristokratickou rodinu příliš a s Pierrem se pohádala a dokonce ho na čas odstavila od rodinného jmění.

 Proslavil se vlastní roztržitostí

Pierre měl to štěstí, že publikum se smálo. Smálo se dokonce natolik, že si toho všiml filmový producent Christopher Averty, který jej pozval do televizních varieté. Úspěch pak na sebe nenechal dlouho čekat a Pierre se dostal do filmů ve vedlejších rolí. Jak později řekl, snažil se diváka oslovit nonverbálním způsobem, jinak, než Louis de Funes či Bourvil. Naopak Pierre byl vždy fascinován Charlie Chaplinem a starými americkými groteskami.

Úspěchů měl tolik, že byl v roce 1970 uveden do hlavní role v komedii Roztržitý, kde hrál roztržitého a dobráckého zaměstnance firmy produkující reklamy, ve které je dlouhodobě tolerován díky poměru ředitele podniku s jeho matkou. Ačkoliv téměř každá jeho reklama s sebou přinesla skandál a nesouhlas vedení, jeho reklamy měly úspěch a našel díky nim i svou lásku... Svým způsobem tento film charakterizoval Pierrův život, protože jak sám nedávno prohlásil, byl sám sobě příkladem v různých patáliích, když řekl: „využil jsem vlastních nedostatků.“

Pesimista rozesmál celý svět

Pak už na dlouho dobu čekaly Pierra jen samé úspěchy. Točil jeden film za druhým a skoro všechny měly ve Francii obrovský úspěch. Co je však zajímavé, ještě možná k větší slávě přišel Richard u nás, tedy v tehdejším ČSSR. Ačkoliv Francie byla podle našich komunistů „imperialistickou zemí“, přece jen její „imperialismus“ nebyl pro soudruhy tak velký jako ten americký a tak se francouzské komedie u nás vesele promítaly. I díky tomu se u nás mimo Pierra Richarda proslavili Louis de Funes či Gerard Depardieu, kteří v západní Evropě (natož v USA) nejsou tak známí jako u nás. Ironií osudu je, že se Richard o svém „československém“ úspěchu dozvěděl až po roce 1989. I když byl a je slavným a velmi oblíbeným, byl vždy velkým pesimistou a smutným člověk. Svého času žil dokonce v ústraní na hausbotu.

Mladíkem v osmdesáti

V roce 2006 získal Pierre Richard jedno z nejprestižnějších ocenění v oblasti kinematogafie – Césara a to za celoživotní dílo. To však pro něj neznamenalo, že by šel do důchodu. Naopak! Krom toho, že je hercem na plný úvazek, rozjel Pierre mnoho dalších aktivit. Začal aktivně pěstovat víno a jeho značka se stala velmi populární. Stejně hobby sdílí i jeho filmový kolega a dobrý přítel Gerard Depardieu. Často spolu vedou přátelské debaty, ne však o vínu či kinematografii, ale o ženách. Richard se věnuje i gastronomii a dokonce před pár lety vařil i v jedné pražské restauraci. No uznejme, je to teda parádní osmdesátník.

[JG 11. 1. 2015]