Babia hora – tajemná hora na rozhraní Slovenska a Polska

Když se řekne nejvyšší hora Beskyd, většina lidí si představí Lysou horu se svou nadmořskou výškou 1323 m n. m. Ovšem pozor, tato hora je pouze nejvyšší horou Beskyd na Českém území. Nesmíme zapomenout, že Beskydy se rozkládají nejen v Česku, ale také na Slovensku, v Polsku a dokonce sahají až na Ukrajinu. A jako nejvyšší hora celých Beskyd se uvádí Babia Gora, který leží přímo na hranici Polska a Slovenska. Česky se samozřejmě překládá jako Babí hora, někdy se uvádí i přímo v originále Babia Gora. Její nadmořská výška přesahuje všechny hory v České republice – dosahuje hodnoty 1725 m n. m.

Přístup na Babí horu je z obou států – jak z Polska, tak Slovenska. Obecně můžeme říct, že trasa ze Slovenska je o něco delší, ale výstup je pohodovější (není tak prudký), zatímco trasa z Polska je o něco kratší, ale je patrně trošku drsnější. Navíc z obou stran je více variant, kudy se vydat. Ještě je nutné zmínit to, že kdybyste se vydali ze slovenské strany, teoreticky nemusíte nic platit. Zatímco z polské strany vstupujete do Národního parku a vstup je zpoplatněn šesti zlotými pro dospělé a třemi pro děti.

Zajímavosti

Babí hora je obestřena legendami. Říká se, že prý se na tomto místě scházely ježibaby, které zde praktikovaly černou magii. Od toho právě název Babia Gora – ten neznačí příjemné babičky či mladé baby, ale naopak spíše něco jako Baby Jagy. Někde jinde se můžete dočíst, že celé podzemí Babí hory je protkáno tunely, za jejichž hloubením nestál člověk, ale cizí tajemné síly. Setkáte se také s rčením, že zde mohlo projevit svou technologickou převahu UFO nebo že se zde dokonce zjevoval samotný Ďábel. To byl možná důvod, proč zde chodil na výlety samotný papež. Papež Jan Pavel II. údajně horu několikrát navštívil a Poláci jsou na to samozřejmě právem hrdí. Nemůžeme nechat bez povšimnutí ani fakt, že zde dodnes leží hraniční kameny, které tvořily hranici mezi Velkoněmeckou říší a samostatným Slovenským štátem. Tyto více než 70 let staré pozůstatky dodnes budí vášně a jsou na těchto místech více než patrné.

Nahoru a zase dolů

Pro náš popis jsme si vybrali cestu z Polské strany. Většinou se vyráží z osady s názvem Prełecz Krowiarki. Odtud potom vedou dvě cesty – modrá a červená. Červená je prudší a vede rovnou na vrchol, po modré byste to obcházeli. Pokud se vydáte po té méně prudké, po modré, narazíte na turistickou chatu, kde si můžete dát polévku, klobásu nebo pirohy a k tomu čaj či pivo. Z modré se potom dá odbočit po žluté rovnou nahoru, tuto trasu ale DŮRAZNĚ NEDOPORUČUJEME. Jedná se o neudržovanou, extrémně prudkou stezku, která může být v určitých částech roku zcela uzavřená. Nezapomínejte, že se nacházíte téměř 150 metrů výše než je Sněžka a že počasí tady je extrémně zrádné. Nahoře vás možná překvapí extrémně silný vítr, který zde vane víceméně po celý rok. Na vrcholu už žádná chata ani hospoda není, pečlivě si nabalte zásoby i na cestu zpět, která bude sice méně namáhavá, ale o to zdlouhavější.

[MJ 14. 5. 2019]