Nejspíš máte právě teď u sebe mobilní telefon, doma svou postel a nedávno jste snědli jídlo z obchodu nebo restaurace. Na dobu bez mobilů nebo dokonce topení na uhlí si sice většinou ještě pamatujeme, ale stala se spíš nostalgickou vzpomínkou než něčím, co si pořádně uvědomujeme. Žijeme ve městě obklopeni ústředním topením, hudbou z reproduktorů a vodou z kohoutku stejně jako digitálními hodinkami na zápěstí. Děti už si nechodí hrát na louku nebo do lesa, ale do speciálních zábavních center stejně jako si doma nevyrábí píšťalky, ale hrají hry na playstationu… Co kdybychom se ale z nějakého důvodu ocitli sami v přírodě a museli se o sebe sami postarat? Zvládli bychom to? Myslíte si, že byste byli schopni obstarat potravu a rozdělat oheň?

Nikdy nevíme, co všechno se nám může přihodit, a i nás může potkat situace, kdy musíme nějakou dobu přečkat v lese odkázaní sami na sebe. Abychom nebyli úplně zaskočeni, je dobré znát alespoň základy přežití v přírodě. Teoretické znalosti se lze dočíst, praktické dovednosti se pak dají získat např. na kurzu společnosti Outdoor Survival, který je zaměřen na život v přírodě obecně a také na schopnosti přežít v přirozených přírodních podmínkách.

Užitečným pomocníkem pro takový případ je krabička poslední záchrany neboli zkráceně KPZ. V té se v malém množství nosí ty nejpotřebnější věci. Vždy záleží hlavně na Vás, co si do ní dáte. Pamatujte na to, že každá věc má víc možností použití. Papír na rozdělání ohně může posloužit zároveň jako lísteček pro zanechání vzkazu na místě, kde jste se ztratili a odkud se vydali hledat cestu zpět. Tužka poslouží na psaní stejně jako prostředek k pevnějšímu utažení krvácející rány. Jehla se vám jistě hodí na přišití utrženého knoflíku, ale při vytahování třísky z prstu ji doceníte ještě víc.

Pro přežití v přírodě je nejdůležitější zajištění tepla a jídla. Rozdělání ohně je tedy něčím, co musíte bezpodmínečně umět. Možností, jak to udělat, je spousta. Kromě obyčejného papíru a sirek si můžete pořídit malinké křesadlo, které vydrží víc použití než např. pět sirek. Instruktoři z Outdoor Survival doporučují přidat do KPZ také tampon. „Je skvělou součástí KPZ, protože je vyroben z bavlny. Na rozdíl např. od vaty vnitřek tamponu není chemicky upraven, takže neztrácí své přirozené vlastnosti jako je skvělá hořlavost.“ Na vlastní oči vás pak přesvědčí o tom, že stačí jediná jiskra a z kousku bavlny je velký plamen.  Hotovým kouzelnickým kouskem je pak rozdělávání ohně pomocí hypermanganu a cukru. 

Obstarání jídla je další oříšek, který pro přežití musíte vyřešit. Vegetariáni to v tomto smyslu mají jednodušší, protože na našich loukách roste spousta jedlých rostlin, které dovedou zasytit hlad, jako je pampeliška, sedmikráska, hluchavka nebo šťavel. Výbornou chuť má také syrová kopřiva. Abyste si však nepopálili jazyk, doporučují instruktoři Outdoor Survival lístek kopřivy nejprve přeložit napůl, smotat do roličky a několikrát zmáčknout. Tím rostlinu zbavíte její žahavosti a můžete si ji bez obav vložit do úst. Naprostou delikatesou, kterou můžete v přírodě bez jakýchkoliv úprav ochutnat, je pak borovicové lýko. 

Pokud si nedovedete představit, že byste se měli živit pouze rostlinami, nezbývá vám, než se vydat na lov. Musíte si vymyslet taktiku a vyrobit zbraně. Nejlepší je absolvovat kurz, na kterém vás tohle všechno naučí. Metoda pokus omyl je sice taky účinná, ale lepší, než riskovat, že v případě nouze umřete hlady, je lepší se techniky lovu nechat naučit od lidí, kteří už s tím mají zkušenosti.

Jste delší dobu v přírodě a nikde poblíž není potok nebo studánka? Možností, jak zahnat žízeň, je víc, než se na první pohled zdá. Voda je všude kolem nás. V rostlinách, ve stromech…  Rychlým řešením je vymačkat kus mechu. Dlouhodobější zdroj vody získáte naříznutím stromu v jeho spodní části tak, aby z něj vytékala voda, která je za normálních okolností uvnitř. Správně naříznutý průměrně velký strom vám může dát v případě krajní nouze až pět litrů vody denně!

Večer se všechny znalosti a dovednosti hodí dvojnásob. Zatímco přes den se bez ohně dá obejít, večer bychom bez něj zimu těžko zahnali. Navíc musíme vědět, jak si připravit nocleh, aby nám nebyla zima při spaní. Je neuvěřitelné, že až 70% tepla z těla běžně uniká pokožkou hlavy! Jak tedy říkávaly babičky, že nejdůležitější je klid a nohy v teple, nezbývá než dodat, že o hlavě platí totéž.

S ránem přichází větší chladno a naše tělo při vstávání dostává pořádný teplotní šok.  Proto je potřeba se pořádně rozhýbat. „Na kurzech Outdoor Survival je obvyklé, že řekneme lidem, aby vylezli ze spacáků, a oni chvilku nato začnou drkotat zubama. Cestou k řece, kde se umýváme, proto raději běžíme, aby nám nebyla zima. Výborný trik je svléknout se do půl těla, opláchnout a pomalu oblíkat. Zjistíte, že je vám tepleji než předtím, a dokonce můžete jednu vrstvu oblečení odhodit.“, říká hlavní instruktor kurzů přežití, které se pořádají v okolí Plzně.

Toho, co potřebujeme vědět, abychom se o sebe v přírodě dokázali postarat je hodně. Jak říká instruktor Outdoor Survival: „Člověk se může do krizové situace dostat i sto metrů od domova a přitom nerozhoduje, jestli bydlí ve městě či blíž přírodě.“ Nezbývá tedy nic jiného, než se to naučit, a nejlepší cestou je vyzkoušet si všechno na vlastní kůži.