Tragédie jménem Eschede – nejhorší železniční nehoda všech dob
Železniční doprava patří k těm nejbezpečnějších způsobům přepravy, ale i zde se občas objeví neštěstí, které si vyžádá desítky a někdy i stovky životů. Jen vzpomeňme na nedávnou vlakovou tragédii ve Studénce, kdy zemřelo 8 osob a dalších 64 utrpělo zranění. Naštěstí se takovéto nehody nestávají příliš často. Připomeňme si tu největší tragédii, která se na světě na železnici udála.
Eschede je německé město nacházející se v Dolním Sasku (v Německu) a 3. června 1998 zde došlo k tragédii na železnici. Jednalo se o vysokorychlostní vlak typu ICE (InterCity Express), který celkem mohl pojmout až přes 600 cestujících. V tu dobu přepravoval ale „pouze“ 287 osob. Nehoda si vyžádala 101 mrtvých, 88 zraněných a 106 osobám se podařilo přežít bez jakékoli újmy. Vlak, který měl konstrukční rychlost 280 km/h se v okamžiku nehody pohyboval přibližně dvoustovkou, což byla jedna z příčin tak vysoké úmrtnosti.
Je 3. červen 1998, krásný den plný pomalu přicházejícího léta a vlak Intercity-Express 887 s názvem Wilhelm Conrad Röntgen si to pěkně sviští z Mnichova do Hamburgu. Po zastávce v Hannoveru 10:30 pokračuje dál na sever, vše je v pořádku a nic nenasvědčuje tomu, že by se něco mělo v následujících chvílích pokazit. Okolo 11 hod však dochází k události, která zavdá příčinu celé tragédii. Obruč kola druhého vagónu (tedy toho hned za lokomotivou) praská, zouvá se z kola a narovnaná vystřelila do podlahy, kterou prorazila. Toho si samozřejmě všimli i cestující a jeden z nich běží informovat průvodčího. Nejlepším řešením by však bylo okamžitě zastavit pomocí záchranné brzdy, ale člověk situaci nikdy nevidí tak vážně, jak to může vypadat. Průvodčí však už nestihl toho moc udělat, protože vlak dorazil k výhybkám a zaklíněná obruč o ně zavadila a způsobila vykolejení některých vagónů. Vzápětí vykolejily všechny vagóny a poskládaly se jako skládací metr až na lokomotivu. Strojvedoucí si to hnal stále dál a upozornění na přístrojové desce pokládal za omyl. Až když se ve vysílačce ozvalo: „Jedeš sám! Vykolejil jsi!“, došlo mu, k jak hrozné tragédii došlo. Vagóny, které téměř létaly vzduchem, cestou srazily i tři dělníky, kteří pracovali na trati. Ve vraku vlaku se dokonce našel i jejich automobil.
Pohled to byl děsivý a nikdo nevěděl, kolik mrtvých se v útrobách vraku skrývá. Na místo rychle dorazila vozidla záchranné služby, hasiči, policisté a přijeli pomáhat i vojáci. Byl vyhlášen stav nouze, který byl o pár desítek minut později zpřísněn na mimořádný stav nouze, až dosáhl stavu katastrofy. Své služby poskytlo i 37 lékařů, kteří byli tou dobou na konferenci v Hannoveru. Lidé, kteří seděli v přední části vlaku, měli ještě nějakou šanci na záchranu, ale většina cestujících ze zadní části neměla příliš velké vyhlídky na přežití. Jediné štěstí bylo, že vlak ICE 787 Werdenfelser, který oblastí Eschede projížděl v opačném směru, místo nehody minul o pouhé dvě minuty. Kdyby se vlaky setkaly na místě nehody ve stejný čas, mohlo být mrtvých ještě mnohem víc.
Rychlost vlaků byla snížena na pouhých 160 km/hod, všechna kola a součástky byly následně přísně překontrolovány a co se týče nové výroby, byla všechna nová kola vyráběna pouze jako monobloky, čímž se mělo zabránit odtrhnutí obruče. Na místě nehody byl také postaven památník, který připomíná všech 101 obětí tohoto neštěstí.
[MJ 28. 1. 2013]