Chcete být úspěšní? Upřednostňujte cit nad rozumem!
Emoce a inteligence už nejsou neslučitelné. V současné době je citová sféra klíčem k úspěchu osobnosti. Nové vědecké výzkumy ukazují, že vyhrává ten, kdo své city nepotlačuje, ale kdo je umí patřičně usměrňovat, což je v životě důležitější než vysoké IQ. Můžeme tedy mluvit o emocionální inteligenci EQ, která je schopná kontrolovat city a na základě zkušenosti umět používat ten cit, který je přiměřený určitému problému.
Nejtajnější hlubiny lidského chování se zkoumají už stovky let. Badatelé stále hledají vnitřní souvislosti mezi mozkem a inteligencí, aby našli odpověď na otázky typu: „Proč nejchytřejší dítě ve třídě není nejúspěšnější v životě“? „Proč se některým lidem otevírají ve společnosti všechny dveře dokořán, zatímco jiné na veřejnosti stíhají samé pohromy“? „Proč jedni vyniknou i za nejnepříznivějších okolností a druzí propadnou už při první zkoušce osudu“?
Stále dost dobře nevíme, jaké lidské vlastnosti rozhodují o úspěšnosti jednotlivce. Víme jen, že úspěch nezávisí výlučně na technické schopnosti řešit problémy ani na vysokém IQ, ale ani na fyzické síle nebo kráse. Podle odborníků se inteligence podílí na úspěchu dokonce jen dvaceti procenty.
Američtí psychologové Peter Salovey a John Mayer překvapili většinu veřejnosti zvláštní odpovědí: úspěch nespočívá v hlavě, ale v srdci. Vyznat se ve vlastních citech, porozumět pocitům souseda a ovládat svá hnutí mysli za určitým cílem je důležitější než umět zpaměti násobit trojmístná čísla. Souhrn těchto zatím opomíjených vlastností nazvali oba psychologové emoční inteligencí. Toto nové měřítko lidského intelektu nemá téměř nic společného s obvyklými testy IQ. Výzkum emoční inteligence jen potvrzuje starou domněnku, že naše city a duševní pohnutí mají velký vliv na rozvoj a účinnost intelektu. Máme tak poprvé v historii možnost vědecky hovořit o této sféře našeho chování.
Pokud nedovolíme, aby emoce vznikla, popře se tím existence kritické situace. Někdo svoje špatné chování omlouvá tvrzením, že jednal pod vlivem emocí. Emoce jdou potlačit, není to jednoduché, ale člověk, který má vyvinuté silné psychické mechanismy, může. Když sedíme s opačným pohlavím na lavičce a chceme vědět, jestli dotyčnou osobu milujeme, tak to za nás rozumová složka nerozhodne. Ale rozum nám potom pomůže, jak vyjádřit svou lásku, jakými činy, to je na nás. Proto je důležité, aby rozumová i citová složka byly navzájem v souladu.
Proto v dnešním světě stálého emocionálního zklamání nenechávejte rozum v popředí svých rozhodnutí, ale bojujte se svými emocemi, snažte se je pojmenovat, porozumět jim a naučte se je usměrňovat. Nebojte se znovu otevřít se a vystavit se případnému zklamání. Pokud se naučíte kontrolovat své emoce a nenecháte rozum, aby rozhodoval sám o tom, co je pro vás výhodné či nikoliv, budete se cítit o něco svobodněji a láskyplněji.
[Martinka F. 13. 5. 2013]