Je život ve městě skutečně stresující?

Téměř každého člověka je možné zařadit do jedné ze dvou názorových skupin na bydlení ve městě. Jsou lidé, kteří dávají přednost menším městům, případně vesnicím, kde vládne klid, lidé jsou si bližší a všude okolo vidí louky, lesy a jinou přírodu. Ta druhá skupina zase upřednostňuje život ve velkých městech (za město považujme tentokrát sídlo s více než 30 000 obyvateli, protože přece jen malá města mají životním stylem blíže k vesnici než například k Praze), ve kterých se nikdy nenudí, ve kterých je neustále živo, jsou obklopeni betonem a nemají chuť ani čas se starat o zahrádku a v jejich volnočasových aktivitách převažuje fitcentrum nad procházkou v přírodě. Říká se, že dlouhodobý pobyt ve městech přináší stres, je tomu skutečně tak?

V roce 1950 žilo ve městech jen 30 % světové populace, dnes je tento poměr 50:50 a za dalších několik let má dojít k tomu, že ve městech budou žít dvě třetiny všech obyvatel Země. Samozřejmě jsou tady obrovské regionální rozdíly – například u nás není urbanizace tak silná jako v Japonsku, Velké Británii nebo Nizozemí. Ale i tak žije u nás ve městech přes 70 procent obyvatel, což je mnohem víc než je světový průměr. A sami z vlastní zkušenosti můžeme určitě říct, že způsob života ve městě a na vesnici je velmi rozdílný. Zatímco na vesnici zatím většinou ještě panuje jakýsi klid, lidé jsou pobožnější, dbá se na tradice a chodí se do přírody, tak ve městech je život většinou jen o vydělávání peněz a jejich následném utrácení za kulturu, restaurace a sportovní vyžití. A právě tato situace, kdy je na nás vyvíjen tlak na každodenní vysoký výkon, spolu s prostředím, kde je hlava na hlavě a kde trávíme desítky minut v kolonách anebo přeplněných dopravních prostředcích vytváří v lidském organismu stres.

Vědci sledovali mozkovou aktivitu u dobrovolníků z řad vysokoškolských studentů, kteří měli počítat matematické příklady za poslechu sluchátek, ze kterých se naštvaným hlasem linuly pokyny typu: „Jsi pomalý! Makej! Musíš přidat!“. Vědci zjistili, že mezi studenty z vesnice a z měst byly rozdíly. Pokud šlo o člověka z městského prostředí, došlo k aktivaci mozkového centra, které má na starosti například strach. Obecně dojdeme k tomu, že městské prostředí v mozku podvědomě „žhaví“ centrum strachu. A má to své opodstatnění – život ve městě skýtá kromě klasické kriminality také mnohem větší nehodovost (například dopravní) a člověk se v městském prostředí cítí méně bezpečně než na vesnici. Vliv má na to také fakt, že ve městech je mnohem častěji narušován náš „osobní prostor“ jednoduše kvůli nedostatku místa. Tlačenice ve výtazích, v tramvajích a podobně.

Co se vlivu na zdraví týče, je život ve městech považován za nevhodný, ale pokud by to nepřinášelo dostatek plusů, patrně by příliv do měst nebyl tak silný. Město nabízí svým obyvatelům možnost neustálého vyžití – pořád je co dělat. Ve městech je všechno blízko a je zde samozřejmě hustší síť nemocnic, škol, obchodů a dalších služeb. A větší možnost pracovních příležitostí je samozřejmostí. Takže ať město nebo vesnice, všechno má své pro a proti, každý si najde to, co mu vyhovuje.

[MJ 18. 11. 2011]