Web4men.eu - 3 sezóny v pekle - Český film

3 sezóny v pekle

Příznačně v roce, kdy se snad až s přílišnou pompou slaví konec komunistické nadvlády nad střední Evropou, do kin vstupuje snímek o tom, jak ta samá totalita v Československu začínala. Film Tomáše Mašína líčí konec čtyřicátých let poněkud netradičně: očima mladého bohémského básníka.

Marxismu se obdivující poeta se jmenuje Ivan Heinz, v roce 1947 mu je devatenáct a pro hluboké světonázorové neshody se svým otcem odchází z domova a vrhá se do bouřlivého života plného alkoholového opojení, sexuálních hrátek a intenzivní umělecké tvořivosti. Potkává svou femme fatale, stejně jako on společenskými konvencemi opovrhující Janu a spolu se opájí bláznivým žitím jen pro přítomný okamžik. Nic ale netrvá dlouho a do jejich denního snění čím dál tím víc zasahuje měnící se politické klima a utužující se komunistický režim.

Mašín, režisér a také spoluautor scénáře, se inspiroval mladickými osudy Egona Bondyho, tak jak je on sám zachytil v životopise Prvních deset let. Producenti dokonce na tuto knihu zakoupili filmová práva, během pětileté přípravy se ale z toho, co kdysi možná mělo být autobiografií stal film, který je sice z velké části postavený z jednotlivých Bondyho vzpomínek, použitých ale v úplně jiném kontextu, takže jako celek s ním nemá vlastně nic společného 3 sezóny v pekle jsou zejména o dvou věcech. Tou první je téma vzdoru, jenž neonkonformní Ivan ztělesňuje a tou druhou zachycení dobové avantgardní atmosféry, o které se postarala nákladná výprava a režisérův smysl pro detail. Nástup komunismu je až na druhé ne-li třetí koleji. Což je zcela v souladu s optikou, skrze niž se 3 sezóny na konec dobu dívají. Politika pro hrdiny, kteří žijí kdesi v oblacích bez kontaktu s realitou, není důležitá až do chvíle, kdy jejich vysněnou idylku začne ohrožovat. Snad až na scénu, v níž se na hranicích s Rakouskem staví ostnatý plot, ve filmu nenajdete žádný formálně zlomový okamžik, který by ukazoval, jak se KSČ chápala moci. Naopak všudypřítomné jsou až každodenní dopady její oficiální instalace do vlády.

Základním Ivanovým životním postojem je nepodřízení se tomu s čím nesouhlasí. Toho se drží, i když objekt jeho vzpoury se proměňuje. Na začátku je rebelem z pózy, který sice ještě nic neprožil, ale o všem už četl a o všem velkohubě rozpráví s cigaretou v jedné a panákem v druhé ruce. Opovrhuje hodnotami svých rodičů, shlíží se v levicí omámené avantgardě a utíká do společnosti stejně naivních kamarádů. Zpočátku nesympatický básník se ale mění, spolu s tím, jak se jeho původně bezobsažný vzdor stále více zakotvuje ve skutečném světě a stává se pochopitelnou a neutuchající revoltou proti existující nesvobodě. Tato proměna, či prozření, se děje pomalu a přirozeně, takže slabší povahy nad Ivanem nakonec možná uroní nejednu soucitnou slzu.

Vedle tématu jsou ale 3 sezóny zajímavé i svým zpracováním. Pro Mašína, uznávaného reklamního režiséra, jde o celovečerní debut a sám se nechal slyšet, že k jeho natočení ho dovedla menší existenciální krize a potřeba zanechat po sobě něco pořádného. A tato touha udělat TO něco velkého, je na filmu vidět. Vedle České televize se na snímku koproducentsky podílely i společnosti ze Slovenska a Německa, takže se podařilo nashromáždit slušnou sumu peněz. Ta se proměnila v nákladné a dobově věrné kostýmy, velkolepé a odpovídající exteriéry, působivý soundtrack, kameru na nečekaně evropské úrovni a s výjimkou Kryštofa Hádka, kterého už začíná být všude hodně, také v neokoukané mezinárodníobsazení. Janu, Ivanovu milenku, ztvárnila živelná Polka Karolina Gruzska, starého pana Heinze Martin Huba a ulovit se podařilo i v současnosti stále kontroverznějšího a vzácnějšího Jana Krause.

Ivanův příběh jako takový je sice od poloviny filmu průhledný jak kopírák, a to i bez znalosti Bondyho eskapád, ale to nijak nevadí. 3 sezóny v pekle jsou zajímavé vším ostatním a rozhodně stojí za zhlédnutí.