Antikrist
Jeden z nejočekávanějších filmů letošního roku vzbudil už při svém uvedení na festivalu v Cannes velmi silné emoce. Nabízí totiž zcela nevšední zážitek, který hraničí s fyzickým prožitkem. Příběh manželského páru, jenž se odjíždí vyrovnat se ztrátou malého syna na opuštěnou chatu v hlubokých lesích, je nejen plný nečekaných zvratů, dusné atmosféry, explicitních záběrů, ale také fobií mistra postmoderní režie, dánského režiséra Larse von Triera. V Antikristovi se snoubí tajemnost Lynchova Twin Peaks, Tarkovského Stalkera s hororovou atmosférou Kubrickova Shining či série Saw. Antikrist je však především silně vizuálním zasvěcením do lidského podvědomí, z něhož vystupují démoni, o jejichž síle jsme neměli potuchy.
Sex, zoufalství, bolest, chaos, agonie, explicitní násilí. Nejnovější snímek Larse von Triera vzbudil použitými prostředky obrovskou vlnu kontroverze, kolem níž média splácala auru něčeho nadpozemsky odporného a provokujícího. Mluví se o samoúčelnosti, jenže vše je pevně ukotveno a ospravedlněno.
Když se na Mezinárodním filmovém festivalu v Karlových Varech (2009) Antikrist uváděl, bylo již z Cannes známo, že se jedná o drastický zážitek, jenž diváky rozděluje na dva nejznámější protipóly - zaryté odpůrce a ty, co Triera vyzdvihují. Během promítání dané skupinky vykrystalizovaly i u nás. V podstatných momentech se sálem ozýval smích, který nemohlbýt zapříčiněn komickou situací, jelikož se žádné vyloženě zábavné prvky v tomto filmu nevyskytují. Pobavení pravděpodobně znamenalo jistý druh sebeobrany, jak na sebe jednoduchým způsobem nenechat dopadnout psychologický rozbor někoho, kdo se ocitl na dně. S tím spojenou všudypřítomnou depresivní náladu nevyjímaje.
Začíná to tím, že On a Ona se vášnivě milují v nádherně technicky zpracovaném prologu. Mezitím, co se pár v černobílých záběrech oddává svým sexuálním pudům, seznamuje nás kamera i s třetí postavou. Malé dítko vylézá z postýlky a nadšeně se jde pokochat sněhovými vločkami, které padají za oknem. Za otevřeným oknem. Děcko vyskakuje a umírá, Ona z prožité tragédie zkolabuje, On se snaží zachránit manželství a pomoci své partnerce. Zvolí si společnou terapii v odlehlém dřevěném srubu uprostřed lesů, který nese název Eden. Rajských slastí zde však čeká asi tolik jako v koncentračním táboře. Na povrch se během prozkoumávání Jejího nitra dere bolest a zoufalství ve stále silnějších vlnách.
Je známo, že dánský režisér Lars von Trier rád manipuluje s publikem a do svých filmů také rád postavy manipulátorů vkládá. V Antikristovi se této role zhostil muž, kterého ztvárnil Willem Dafoe. Psychoterapeut se snaží proniknout k problémům ženy, jenže snahy o pomoc jsou neustále mařeny, jelikož v Edenu není prostor pro racionální chování. Příroda se bouří, mrtvé lišky ožívají a chaos vládne.
Antikrist nabízí netradiční filmový zážitek snad pro všechny skupiny. Příležitostné diváky, kteří jsou odkojeni blockbustery a českou tvorbou, překvapí explicitním násilím a surovostí (kupříkladu všude vzpomínaná krvavá ejakulace nebo odstřižení klitorisu rezavými nůžkami). Zkušené publikum si zase vychutná uhrančivou vizuální stránku, v níž se mísí vyhrocené drama snímané ruční kamerou a extrémní stylizace.
Prim by ale stále měla hrát psychologická stránka. V základu by se totiž značná část Antikrista dala považovat za praktickou ukázku alternativní medicíny. Ústřední teze přírodní terapie, kterou na Ni zkouší On, vychází z přirozeného uzdravení, jehož se dá dosáhnout odkrytím a vyřešením potlačených buněčných vzpomínek. Můžete být samozřejmě zastánci prášků a chození k doktorovi, ale i odlišné léčby mají něco do sebe. V Antikristovi zobrazený způsob připomíná knihu Cesta od Brandon Bays. V ní se sice jednalo o velký nádor, který během šesti a půl týdne zmizel, aniž by autorka podstoupila operaci nebo brala léky. Stále však šlo o vzpomínky, které způsobovali emocionální a fyzické problémy.
Nic samozřejmě nebrání tomu, abyste podstatu Antikrista našli v něčem jiném. Interpretacím je film široce otevřený. V každém případě uvidíte hereckou dvojici, jenž ze sebe dostává totálně vše. Charlotte Gainsbourg a Willem Dafoe s ohledem k přesvědčivosti snad museli prožívat stejné utrpení jako jejich postavy. Na diváka se díky tomu přenáší silný prožitek, který nevyprchá ihned po skončení, ale ještě značnou dobu trvá. Je to intenzivní záležitost, přesto si netroufám ani v nejmenším odhadovat, kolik lidí ji zvládne akceptovat.
Základní informace
Český název: |
Antikrist |
Originální název: |
Antichrist |
Česká premiéra: |
26. listopadu 2009 |
Světová premiéra: |
18. května 2009 |
Natočeno: |
Dánsko / Německo / Francie / Švédsko |
Režie: |
Lars von Trier |
Scénář: |
Lars von Trier |
Kamera: |
Anthony Dod Mantle |
Hrají: |
Willem Dafoe (on), Charlotte Gainsbourg (ona) |
Délka: |
100 minut |
Žánr: |
Drama / Horor / Mysteriózní |
Distributor: |
Nordisk Film |
Antikrist (2009) - upoutávka
Reference, odkazy:
- www.pragueout.cz
- www.kfilmu.net
- www.csfd.cz
[JJ 25.1.2009]