Filmové novinky – Katyň
21.10.2008
Včera jsem měl možnost zhlédnout nový polský film Katyň, který pojednává o masakru polských důstojníků ve stejnojmenném městě. Pro snazší pochopení se pokusím o přiblížení historických souvislostí.
1. září 1939 bylo Polsko napadeno Německem. 17. září bylo Polsko napadeno i z východu, a sice Rudou armádou. Zatímco nacistické jednotky SS odváděly nepohodlné občany do koncentračních táborů, Sověti měli jiný postup. Veškeré přeživší důstojnictvo polské armády zavřeli v táboře a v roce 1940 je odvezli do katyňského lesa, kde byli všichni popraveni a zahrabáni buldozery. Po válce byla vina hozena v rámci propagandy na nacisty.
Film natočil známý režisér Andrzej Wajda, dnes už dvaaosmdesátiletý kmet, jehož otec byl právě v Katyni jako důstojník popraven. Z jeho jiných filmů můžeme jmenovat například Popol a démant nebo Člověk ze železa. Film je zpracován velice emotivně a citlivě. I přes omezené finanční prostředky, které měl Wajda k dispozici, se může kvalitou zpracování porovnávat s holywoodskými trháky. Neomezuje se na komorní scény, ale zobrazuje realitu té doby komplexně, s prchajícími stovkami Poláků i s Rudou armádou. Velice poutavé jsou také rozhovory zajatých důstojníků, kteří většinou do poslední chvíle věří, že s nimi bude nakládáno lidsky a budou odeslání někam například do neutrálních zemí. Jaké bylo zklamání, když byli naloženi do dobytčích vlaků a směřovali neznámo kam. Kdo od filmu očekává přestřelky nebo válečné scény, bude zklamán. Vše je bráno z pohledu obyčejných lidí (konkrétně hlavní postavou je žena popraveného důstojníka). Během filmu sdílíme jejich starosti, strasti, hrátky osudu a samozřejmě také chvíle překvapení a radosti, ale těch je ve filmu velice málo. Wajda si ve svém novém díle na nic nehraje a předkládá nám skutečnost takovou, jaká byla, tedy velice syrovou a po celou dobu vás bude svírat pocit ohromné beznaděje. Pořád přejete někomu, ať už se to spraví, někdo tam někoho zachrání a ono to nepřichází, místo toho se situace jen zhoršuje. Postupně se dostaneme až do doby poválečné, kde bude jasně patrné, jakým způsobem se formuje nový, komunistický svět. I zde si najdeme krásné a patetické kousky našich hrdinů. Film nám přichystá i nějaká překvapení a nemůžeme dopředu nic jasně očekávat, jako se to stává u béčkových snímků. Kamera i střih mimořádně kvalitní. Tento film je až příliš živou vzpomínkou na dobu nedávno minulou a neustále nám připomíná, jak moc se nás tato událost ještě dotýká.
Reference, odkazy:
[MJ]
.jpg)
.jpg)
.jpg)
.jpg)
