Když utichly trumpety

Na podzim roku 1944 probíhala rozsáhlá bitva v lese, v níž se americké síly snažily prolomit německou obranu. Vojín Manning (Eldard, známý např. z filmu Černý jestřáb sestřelen) přežil jako jediný ze své jednotky, což mu vyneslo povýšení na seržanta a s tím velitele družstva. Novopečený poddůstojník však z tohoto kariérního postupu velkou radost nemá. Ačkoliv jde o velmi schopného vojáka, jeho základním cílem je na sebe dát pozor, zbytečně neriskovat a vrátit se z války v pořádku. Jeho protesty proti povýšení však nikam nevedou, namísto toho ho čeká, spolu s posilami v podobě několika zelenáčů, opětovné zasazení do bitvy.

 Naplánovaný americký útok však ztroskotá v minovém poli a pod palbou nepřátelských děl. Velitel proto dává Manningovi nabídku – pokud seržant a jeho muži děla zlikvidují, bude okamžitě poslán zpět do Spojených států. Manning proto riskantní úkol přijímá a vede svou malou skupinu k německému postavení, odkud dělostřelecká palba masakruje Američany, snažící znovu postoupit. V krátkém boji, v jehož průběhu musel seržant zastřelit jednoho ze svých podřízených, propadnuvšího panice, se podaří obsluhu děl zlikvidovat. Než toho však využijí zbylé jednotky, dorazí do oblasti německé tanky, díky kterým se obráncům podaří útočníky opět odrazit. Manning se zatím vrací do tábora, kde hodlá ohlásit splnění svěřeného úkolu. K jeho nemilému překvapení však původní velitel utrpěl psychický šok a musel být nahrazen. Namísto kýženého odchodu domů tak seržant dostává opět vyšší hodnost. Nakonec se rozhodně pro akci na vlastní pěst, spolu s několika dalšími vojáky projde v noci linií a s úsvitem zaútočí na nepřátelské tanky. Za pomoci pancéřovky se mu podaří obrněnce zničit, během přestřelky s německými vojáky však ze čtyř útočníků dva padnou a Manning sám utrpí vážná zranění, kterým podlehne při cestě zpět k vlastní jednotce. Film následně končí krátkou zmínkou, že události bitvy v lese byly zakrátko zcela zapomenuty, neboť vypukla mnohem známější bitva v Ardenách.

Režisér Irwin se tímto snímkem vrátil do oblasti válečného filmu – předtím již natočil do doby války ve Vietnamu zasazenýHamburger hill. Tentokrát si zvolil téma druhé světové války a chvályhodné rozhodnutí ukázat divákovi méně známou bitvu. Svým pojetím se snímek řadí mezi zobrazení bojů jako velmi syrové a naturalistické záležitosti, čemuž odpovídá i celkové ladění a atmosféra. Jako místa děje tedy slouží mlhou pokrytý, nevlídný les či rozbahněný vojenský tábor plný raněných, což vytváří dostatečně pochmurnou náladu. Film samotný je pouze televizní, což se sice daří částečně eliminovat minimalistickým pojetím, kdy se děj povětšinou zabývá pouze několika málo vojáky, nicméně tu a tam je vidět, že rozpočet nenabídl žádnou horentní částku. Týká se např. ozvučení bojů, kdy výstřely zbraní připomínající spíš šicí stroj v plné formě než palbu ze samopalu, nebo u některých masek, zobrazujících zranění. Kromě toho bych měl výtku i ke scéně,  kdy Manning a ostatní procházejí přes linii, aby se dostali k německým tankům – pasáž s procházením minového pole je zbytečně dlouhá a po chvíli dost úmorná až nudná. Jinak jde v rámci televizní tvorby o nadprůměrný a povedený film, který však nemůžu jednoznačně doporučit širší divácké obci. Ač dobře natočený, nepřináší do žánru prakticky nic nového a navíc jeho temná atmosféra také nemusí sedět každému. Mezi válečnými filmy se najde dost takových, které nabízejí lepší a přístupnější podívanou i někomu, kdo se o snímky s válečnou tématikou dvakrát nezajímá. Naopak pro fanoušky žánru jde o poměrně zajímavou záležitost, především díky již zmíněnému zpracování filmařky téměř nedotčené bitvy.

Tanky ve filmu sice skutečně pocházejí z Německa, ovšem z mnohem pozdějšího období. Jde o typ Leopard, používaný svého času v Bundeswehru (německá armáda) i v několika dalších státech.

[FanMovie]