Piraňa 3D – Nejzábavnější film léta přichází na podzim (Recenze)

Začínají letní prázdniny a do té doby poklidné okolí jezera kdesi ve Spojených státech se mění v jednu souvislou party s tisíci účastníky. Zatímco alkohol teče proudem a děvčata se přetahují o to, které to nejvíc sekne v mokrém tričku, dojde na dně jezera k zemskému otřesu. Jeho přičiněním se otevře jiná vodní plocha, schovaná v útrobách země, a vzniklou trhlinou vyrazí směrem ke slunci hejno dravých a hodně hladových ryb. Krvavá letní zábava může začít.

Pokud vám tenhle popis připomíná laciné snímky s vraždícím zvířetem v hlavní roli, máte úplnou pravdu. Takzvané zvířecí horory sice mají poměrně slušnou diváckou komunitu (jedna divná existence vedle druhé), ovšem většinou se spokojí s působením na DVD a do kina se už léta necpou. Ustálenou praxi  se rozhodl narušit Alexandre Aja, známý díky svým drsným a temným hororům (Hory mají oči, Zrcadla). Ohledně druhu vraždícího dravce se nechal inspirovat stejnojmenným a po zásluze zapomenutým filmem z roku 1978 a s chutí se pustil do díla.

Čistě hororové úvodní minuty se sežraným rybářem sice vypadají na to, že režisér zůstal věrný své tradici udělat všechno nejen strašidelné, ale i patřičně brutální, nicméně Aja tentokrát vyrazil trochu jinou cestou. Od zmíněného úvodu dál se vše nese v tradičním schématu podobných filmů, kdy se na březích objevují roztrhané mrtvoly, policie si neví rady a nevrlý vědec si pod vousy bručí cosi o rybách z pravěku. Tahle přípravná fáze, která má diváka nabudit před závěrečným velkým finále, však trvala na (nejen) můj vkus až příliš dlouho. Pravda, díky hojné účasti spoře oděných komparsistech šla zvládnout, nicméně pozvolný rozjezd by si menší akční urychlovač určitě zasloužil.

Staré pořekadlo o trpělivosti, která přináší na kost okousané končetiny naštěstí platí i tady. Jakmile se totiž roztomile digitální a do podobného projektu nádherně zapadající rybičky dají do díla, dostane se divákovi úžasné jízdy, jejíž trasu však kromě hektolitrů krve lemuje i neuvěřitelná porce zábavy. Aja opustil své oblíbené drastické scény a sázka na podání celého filmu jako svérázné letní komedie se mu vyplatila.

Ano, umírají tu desítky lidí a neexistuje snad jediný typ údu, který by neprovedl nedobrovolnou dezerci od trupu, nicméně vše je ztvárněné způsobem, vyvolávajícím spíš smích než zvracení a následný útěk z kina. Může se vám to zdát neetické a morbidní, jenomže to skvěle funguje. Navíc se obávám, že kdyby Aja nasadil svou obvyklou laťku a zapracoval na naturalistické notě, film by zřejmě kina minul velkým obloukem. A to by byla hodně velká škoda.

Jakým způsobem však režisér docílil skutečnosti, že vám smrt mnoha lidí připadá jako skvělá zábava? Jednoduše tím, že se nesnažil natočit vážný horor, ale čistokrevný brakový snímek. Na řadu přichází spousta hlášek, klišovitých scén parodujících samotný sub-žánr, a především skvělá dynamika, která vévodí druhé polovině snímku. Ve výsledku se do kin dostává slušná porce, která sice neudělá díru do světa, ale od níž divák odejde s pocitem, že své peníze nevyhodil oknem.

Přes dobrý dojem si však neodpustím závěrečné rýpnutí. Kromě natahované úvodní části totiž zamrzí zjevně nevyužitý potenciál, který mají trojrozměrné efekty. Scéna dvou dívek, plavajících pod vodou je sice neskutečně fajn a oku lahodící, jenže třeba při velkém masakru u břehu jezera mi ani nepřišlo, že sleduji snímek ve třech rozměrech. Více nájezdů zubatých ryb přímo na diváka, nebo krev vznášející se v prostoru by rozhodně nic nezkazila.

Nestydím se říct, že tento snímek posunul tradiční zvířecí horory k jejich dosavadnímu vrcholu, aniž by nějak narušil jejich stereotypy a pravidla. Veškerou zubatou konkurenci z doby nedávné i vzdálenější strká s přehledem do kapsy a nabízí příjemně obsáhlou porci nenáročné zábavy, kvůli níž se výprava do kina vyplatí.

[10.11.2010 FanMovie]