Ďábel (Devil) – Aneb pět lidí ve výtahu (Recenze)

Kvalita filmů natočených M. Night Shyamalanem za posledních šest let prudce klesá, jak dokazuje i velmi podprůměrný Poslední vládce větru, jeho zatím poslední kousek. Film Ďábel proto naštěstí vznikl pouze na základě jeho povídek The Night Chronicles a samotný Shyamalan se podílel jen jako producent a scénárista. Režie se ujali bratři Dowdleyovi, kteří se úspěšně zviditelnili po premiéře jejich snímku Karanténa, který, ačkoli byl pouhým remakem španělského hororu REC, dokázal pěkně vyděsit a hlavně zaujmout. Něco podobného by se jim možná podařilo i u Ďábla, kdyby je však předem nezabíjel právě zmíněný scénář.

Název filmu je dostatečně všeříkající proto, aby si každý z nás dokázal domyslet možnou pointu celého filmu ještě před jeho zhlédnutím. Vzhledem k tomuto faktu nepřekvapí, že od samého začátku do nás hlas nejmenovaného vypravěče hustí povídačku o ďáblu a jeho nezvyklých praktikách, kterými dokazuje svou existenci, a že si tu samou báchorku budeme muset vyslechnout znovu ještě zhruba uprostřed filmu. Pak už nezbývá než čekat, jestli je dění na plátně skutečně řízeno nějakými pekelnými posluhovači, nebo zda se podaří najít nějaké jiné, rozumné a racionální vysvětlení celé té polízanice. Přitom by bylo o tolik lepší, kdyby byl divák ponechán blažené nevědomosti a sám si mohl lámat hlavu nad možným řešením vzniklé situace. To, že si film sám hází klacky pod nohy (a to dokonce svou vlastní mediální propagací), patří bezesporu k jeho největšímu záporu.

Pět různorodých lidí je uzavřeno v zaseklém výtahu, blikající světla a relaxační hudba je dohání k šílenství a navíc jsou postupně likvidováni, což logicky dělá z jednoho z nich vraha. Celý případ má na starost policajt, který poblíž čirou náhodou vyšetřoval obvyklý případ sebevraždy, a parta sekuriťáků. Takový příběh nezní moc komplikovaně, o to víc ale překvapí, kolik zvratů se do něj podařilo namotat. Celý film vlastně stojí na bravurních dialozích, do kterých se podařilo otisknout jak vzájemné osočování a fóbie z malého prostoru, tak prvky paniky, strachu, lží, bezmoci a sobectví. Navíc ani jeden z pasažérů není takovým neviňátkem, jak by se na první pohled mohlo zdát. Za dialogy mezi nedobrovolnými vězni tedy palec nahoru. S replikami policistů a členů ochranky je to ale už bohužel horší. Těm se nedaří obejít mnohá klišé.

Charaktery postav jsou vybrány dobře, ačkoli některé spadají mezi archetypy (najdete tu španělského věřícího hlídače, slizkého prodavače, bývalého vojáka a neznámou krásnou ženu). Herci se nemuseli do svých rolí nijak zvlášť vžít, stačilo jim nasadit vyděšené výrazy. Což jim jde moc dobře. Jejich výkony jsou kvalitou srovnatelné a snadno uvěřitelné, což je fajn a je radost sledovat jejich myšlenkové pochody, které nahlodávají střípky pochybností.

Ďábel je po dlouhé době hororem v tradičním slova smyslu, dokáže děsit i bez přívalu nechutností, krve a prvoplánových brutalit. Atmosféra vytvořená s pomocí neznámého nebezpečí funguje dokonale. Tím se potvrzuje teorie, že zlo, které nevidíme, dokáže děsit daleko víc, než když známe jeho zdroj. Nejsilnějšími momenty snímku jsou ty scény, kdy zemře další oběť a všechna fakta se lusknutím prstů najednou obrátí naruby a dostanou úplně nový význam. Divákovy teorie o totožnosti vraha se najednou rozplynou a začnou vznikat nanovo, aby mohly ke konci schytat závěrečný knockout. Finální pointa je přesto málo překvapivá a nebýt těch očividných a okatých nápověd, byla by i daleko údernější.

Jak jeden kolega poznamenal, adaptacím Shyamalanových povídek (číslo jedna vyskytující se ještě před úvodními titulky naznačuje, že se pravděpodobně dočkáme dalších) by možná více slušel kabát televizní série, která by v tomto případě byla určitě výborná. Na druhou stranu máme možnost sledovat vývoj nové řady originálních, hrůzu nahánějících a přesto minimalistických hororů, které nakopou zadky všem těm remakům, sequelům a prequelům, kterých je v kinech každým rokem plno. Díky bohu se podařilo udržet i délku filmu, těch 80 minut je tak akorát.

Hodnocení: 65%

Režie: Drew Dowdle, John Erick Dowdle

Hrají: Chris Messina, Logan Marshall-Green, Caroline Dhavernas, Jacob Vargas

USA, 2010, 80 min

[FanMovie 13.12.2010]