Hobit: Neočekávaná cesta – prázdnotu filmu zachraňují efekty a soundtrack

Dlouho očekávaný megafilm z dílny Petera Jacksona dorazil do našich kin a my byli u toho. Na první pohled je vidět, že se jedná o drahá a dobře propracovaný film, který chce zaujmout přední příčky v hodnocení. A Ať chceme nebo ne, bude se nám zde nabízet srovnání s Pánem prstenů. Oba filmy mají stejného „otce“, spoustu stejných herců a byly napsány podle knižní předlohy J. R. R. Tolkiena. Takže i příběh se nám trochu prolíná a navazuje.

Producenti se rozhodli jít zajímavou cestou zpracování. Zatímco u Pána prstenů odpovídal jeden film jedné knížce, v případě Hobita budou natočeny tři díly (samozřejmě zejména kvůli možnosti vytřískat více peněz) podle jedné knížky. Tento fakt, kdy se autoři rozhodli roztáhnout jednu knížku na nějakých 9 hodin filmového vyprávění, se negativně podepsal na tom, že Hobit může v některých úsecích působit zdlouhavě. Neočekávaná cesta má totiž 166 minut, což je na množství děje skutečně úctyhodné. Jak už bylo zmíněno, stejně jako Pána prstenů, tak i Hobita režíruje Peter Jackson a hudbu vytvořil Howard Shore. Rukopis tohoto mistra zvuku je dobře patrný v hlavním tématu soundtracku.

Film začíná představením různých míst Středozemě, zejména trpasličího města u Osamělé hory, které je následně zničeno útokem draka Šmaka. Následuje přesun do „současnosti“, Bilbo Pytlík sepisuje své paměti a rozhodne se vyprávět svůj příběh z mládí. Tím se přesuneme zase o 60 let zpět (chronologicky před Pána prstenů) a začíná vyprávění hlavního příběhu. Do hobitího obydlí mladého Bilba vejde Gandalf, který u něj následující noc uspořádá velkou sešlost trpaslíků. Bilbo je vybrán, aby pomohl výpravě trpaslíků, která jde zpět dobýt ztracené město.

Film obsahuje velké množství vtipných a odlehčených scén, které diváka pobaví a rozptýlí. Potkáváme zde staré známé (Saruman, Gandalf, Bilbo, Elrond, Galadriel, Glum) a také spoustu nových postav (trpaslíci, Thorin Pavéza, čaroděj Radegast). Bilbo není bůhvíjaký bojovník, ale vždy se nakonec rozhodně správně ve prospěch celé skupiny a několikrát také zachrání jiným život. O bitvy a šarvátky není nouze (dokonce spatříme i souboj skalních gigantů). Jak by se dalo čekat, většina filmu je tvořena pomocí počítačové grafiky a o efekty není nouze. Právě na množství a kvalitu efektů film sází a docela úspěšně.

Hobit není špatný film, ovšem Pán prstenů nastavil laťku příliš vysoko a je těžké natočit film, který by ho překonal. Hobit se mu ale snaží přiblížit a díky skvělému soundtracku a originálním efektům se dostává na slušnou úroveň. Prázdnost filmu daná přílišnou roztahaností je ve filmu ale znát.

Hodnocení w4m: 78 %

[MJ 17. 12. 2012]