Nejlepší postapokalyptické filmy
Apokalypsa je pojem původně z Bible a znamená jakýsi poslední soud (Zjevení Janovo), při němž dojde k zachránění těch hodných a pobožných křesťanů, zatímco zbytek bude trpět v hrozných bolestech. Lehce přeneseně se tohoto termínu užívá jako hrůzné události (ne tedy nutně vyvolanou Bohem), která náš svět zcela zničila, a nastal nový život. Budování nového světa. Katastrofa ve filmech bývá často přírodního nebo válečného původu. Někdy ji zaviní hordy zombíků nebo příchod nějakého pekelníka. Ovšem dáme si jednu zásadu – filmy o zombies, i když se může jednat o postapokalyptický film, sem dávat nebudem, zaslouží si totiž zcela vlastní článek.
Série Mad Max
Mel Gibson se díky tomuto filmu stal světovou hvězdou. Celkem byly režisérem George Millerem natočeny tři díly této série (Šílený Max, Šílený Max 2: Bojovník cest a třetí, nejslabší článek Šílený Max pod Kopulí hromu). Úvodní díl není vpravdě zcela katastrofického nebo postapokalyptického rázu, ale od Mad Max 2: Road Warrior se setkáváme s nejtypičtějším představitelem postapokalyptického světa. Psal se rok 1981, když na tento snímek začali chodit první diváci. Je to film do jisté míry ujetý a můžeme si všimnout hlavního znaku postapo filmů – postavy jsou jednoduché, řídí se zvířecími pudy, rozum, moudrost nebo soucit jim nic neříká. A všichni mají oblečení vyrobené z pneumatik. Pokud někdo hrál hru Fallout nebo Fallout 2, musí si všimnout nápadně podobného světa, vzezření i chování postav. Super film!
Den poté
Tak a teď pozor. Tento název nesou filmy hned dva. Ten první je z roku 1983 a natočil ho Nicholas Meyer. Film je do jisté míry poznamenán dobou – i když studená válka nebyla na samotném pokraji jaderného konfliktu, nestále zde existovalo jisté nebezpečí a strach. Film pojednává o tom, co by se stalo, kdyby k vypuštění atomových bomb opravdu došlo a na svou dobu je velmi povedený, o čemž svědčí i hodnocení čsfd: 81%. Je to syrová podívaná, která bez soucitu vypráví osud jedné rodiny v USA. Druhým filmem, který se může pyšnit názvem Den poté, je snímek z roku 2004 a nyní nejsou hlavní hrozbou bolševici, nýbrž globální změny klimatu. Ty jsou tak rychlé a intenzivní, že přišla doba ledová a celý svět se ocitl pod ledem. Je to do jisté míry pohádka a atmosféra je… …povrchní. Pokud můžeme doporučit, držte se raději staršího filmu, čímž ale neříkáme, že ten druhý by za zhlédnutí nestál. Pokud jste fandou tohoto žánru, je pro vás povinností i ten novější.
Konec srpna v hotelu Ozon
Je to zajímavé, ale i v českých, respektive československých podmínkách, se povedlo natočit kvalitní film pojednávající o světě po jaderné katastrofě. Zajímavé je, že krajinou zde putuje skupina žen bez jediného muže. Jsou zde krásně vyilustrovány právě ty prvky, které dělají film tohoto žánru filmem: bezmoc, nevědomost, anarchie, ale i naděje a láska. Rok 1966 a režíroval jej Jan Schmidt.
Malevil
Tento film byl natočen na základě románu Roberta Merleho se stejnojmenným názvem. Tato kniha je právě kultovní záležitostí pro všechny fanoušky tohoto žánru a zfilmována byla v roce 1981 Christian de Chalongem. Je to film francouzsko-německý. Film se drží víceméně věrně dějové linie z knihy. Na čsfd je hodnocení pouze 58%, ale na to neberte ohled. Za to může patrně to, že není natočen Američany a to mu do jisté míry ničí prestiž a zhoršuje pozici. Ale rozhodně se u něho nudit nebudete, a pokud vám tohle téma něco říká, budete nadšeni.
Filmů toho typu je samozřejmě mnohem víc, ale už se nám tu nevlezly. Tak aspoň v rychlosti – Vlákna 1984, Planeta Opic 1968 (existuje také mnoho pokračování), The Road 2009, Terminator, Kniha přežití 2010, Mrak 2006 (ten je příliš povedený není). Pořadí je podle kvality a zajímavosti filmu.
[MJ 18.6.2010]