Bitevní vrtulníky

Vojenské vrtulníky urazily od svého vzniku za druhé světové války ohromný kus cesty. Z neohrabaných a nevzhledných strojů, které sloužily zpočátku jen jako pionýři tohoto odvětví bez velkého praktického využití jsme se dostali po špičkové, po zuby ozbrojené helikoptéry, které jsou schopny létat hodně přes 300 km/h a snadno si poradí s přepravou materiálu nebo se skupinou tanků.

První velkým konfliktem, ve kterém našly vrtulníky rozsáhlé uplatnění, byla válka ve Vietnamu, kde právě tyto stroje poskytovaly Američanům nebývalé možnosti přepravy. Za studené války si vypěstoval americký i sovětský letecký výzkum vlastní koncepce vrtulníkového vojska. Zatímco Američané spoléhali na menší, rychlejší stroje s jasným určením úkolů a vybavené nejmodernější technikou, Rusové šli svou klasickou cestou. Stvořit obry s neuvěřitelnou palebnou silou a velkou univerzálností. Posuňme se ale kousek dál a představme si ty nejmodernější stroje současné doby.

RAH-66 Comanche

Když se řekne americký bitevní vrtulník, většině z nás se vybaví populární AH-64 Apache. Ten je sice hlavním bojovým vrtulníkem americké armády, ale jeho kořeny sahají do sedmdesátých let. V současné době byl již překonán helikoptérou Comanche, jejíž palebná síla je menší než u Apache, nicméně technologicky je na tom lépe. Jedná se o primárně průzkumný stroj, který hravě zvládne zaútočit na pozemní cíle nebo může být v případě potřeby nasazen klidně i do vzdušných soubojů. Je vybaven elektronikou převzatou ze supermoderního letounu F-22 Raptor a je mimo jiné také konstruován technologií stealth.

Ruští draci

V Rusku se etablovaly dvě firmy, které dodávají pro ozbrojené síly vrtulníky. Stroje Mil jsou využívány spíše pro armádu a Kamov dodává stroje pro námořnictvo. Existuje mezi nimi zdravá konkurence a mají hodně společného. Všechny jsou těžké, dobře opancéřované a velmi silně vyzbrojené. Charakteristické pro sovětské, případně ruské helikoptéry je univerzálnost, tedy fakt, že jsou schopné přepravovat několik osob a zároveň slouží jako prvotřídní bitevníky. Mezi nejrozšířenější patří Mi-24, který má ve výzbroji i Armáda České republiky. Ten se postupně vyvinul v modernější, ale méně univerzálnější Mi-28. Ze strojů Kamov je nutné zmínit impozantní Ka-50 nebo starý, ale zajímavý Ka-27 (určitě je dobře známý hráčům strategie Generals).

Evropská cesta

Vývoj vrtulníků neprobíhá, jak by si někdo mohl myslet, jen v USA a Rusku. Špičkové vrtulníky vznikají i v Evropě. Jenže při neustálém pokroku technologií a tudíž i vzrůstajícím nákladům je problematické, aby jeden evropský stát dokázal jen z vlastních zdrojů vytvořit bojovou helikoptéru světového formátu. Stejně jako na poli stíhacích letounů (Eurofighter) došlo i zde k mezinárodní spolupráci. Německo, Francie a Španělsko vyvinuli vlastní vrtulník nesoucí název Eurocopter. Existuje v mnoha verzích a byl přijat i do výzbroje Austrálie.

[MJ 15.2.2011]