Web4men.eu - Černý kos je rekordmanem dodnes

Černý kos je rekordmanem dodnes

SR-71 Blackbird

Výsledek druhé světové války nepřímo ovlivnil vývoj světa na několik desítek let dopředu. Vytvořily se dva tábory a rozpoutala se válka další – studená. Armády obou velmocí se poučily, že válka se dá jen těžko vyhrát bez spousty kvalitních informací a že průzkumné letouny se měly stát jedním z hlavních očí zpravodajských služeb.

Obrovská rozloha neznámých plání Sovětského svazu ležela americké CIA už dlouho v žaludku a tak se není co divit, že došlo k rychlému vývoji a také pozdějšímu nasazení letounů U-2, které se staly ve světě známými zejména po sestřelení 1. května 1960, kdy Sověti zajali pilota zasaženého stroje a Američanům ukázali, že není radno přelétávat nad sovětským územím. I když byly U-2 velmi moderní stroje, které byly považovány za nesestřelitelné, mohlo k této ostudě dojít. Jakto? Je možné, že U-2 sestoupil do příliš nízké hladiny a zde byl zasažen raketou SA-2. U-2 je sice v aktivní službě dodnes, ale pro monitorování sovětských základen bylo nutné vyvinout ještě rychlejší stroj s ještě větším dostupem. Tím strojem se stal A-12, přímý předchůdce SR-71 Blackbird. A-12 se poprvé do vzduchu dostal již v roce 1962 a byl konstruován tak, aby měl co nejmenší radarovou odrazivost a byl tudíž na radaru jen těžce zachytitelný. Prudký rozvoj komunikačních a informačních technologií způsobil, že A-12 se stal téměř zbytečným strojem. Družice již dokázaly poskytnout obrázky stejně kvalitního rozlišení a bez jakéhokoli rizika.

A-12 ale v sobě skrýval obrovský potenciál, proto se na něm pracovalo dále. Vzniklo několik verzí různého určení. Existovaly stíhací verze, nosiče bezpilotních dronů, průzkumné letouny. Nakonec se A-12 vyvinul v SR-71 Blackbird, který byl nasazen ve vietnamské válce. Protože letouny dosahovaly mimořádných výkonů, k jejich konstrukci nepostačovaly běžné materiály. Bylo nutné přijít s něčím odolnějším a titan se jevil jako vhodný kandidát. Na několik let se tedy titan stal pro tento program surovinou číslo jedna a je paradoxní, že titan na letouny SR-71 se dovážel ze SSSR. Ale i tak nebyly všechny problémy vyřešeny, při nejvyšší rychlosti se totiž letoun protáhl až o 10 cm. Palivové potrubí také nebylo bez zádrhelu – při maximální rychlosti bylo vše v pořádku, ale za klidového stavu z potrubí vytékalo palivo.

Blackbird byl nasazován k provokacím sovětské protivzdušné obrany, ale na přímé přelety patrně nedošlo. Letouny operovaly také nad Čínou, která vydala stovky protestů proti přeletům neznámých letadel. Létaly nad Kubou i KLDR. Je pravděpodobné, že byl letoun nasazen i nad Československem, i když potvrdit to lze jen stěží. Běžný dolet letounu byl kolem 6000 km, ale protože bylo možné tankovat za letu, došloi k letům dlouhých hodně přes 10 000 km. Byl zdokumentován i let dlouhý 22 530 km.

Od roku 1989 byly Blackbirdy postupně vyřazovány. Celkem bylo vyrobeno 31 strojů a z toho 14 bylo předáno muzeu, tři kusy dostala NASA, tři jsou uskladněny a zbytek se nedochoval v provozuschopném stavu. V roce 1993 proběhl pokus zavést tyto krasavce znovu do služby, ale nakonec v roce 1998 bylo rozhodnuto o konečné deaktivaci.

Technické údaje

§ Posádka: 2

§ Užitečný náklad: 1 600 kg fotopřístrojů

§ Délka: 32,74 m

§ Rozpětí: 16,94 m

§ Výška: 5,64 m

§ Plocha křídel: 167,30 m²

§ Hmotnost (prázdný): 30 600 kg

§ Hmotnost (naložen): 77 000 kg

§ Maximální vzletová hmotnost: 78 000 kg

§ Rozchod: 5,08 m

§ Rozvor:: 11,53 m