Jsme ve světové válce trvající 1 400 let?

Myslíte si, že v lidské historii byly pouze dvě světové války, které jsou již dávno za námi? Je možné, že 1,5 až 1,8 miliardy lidí je dnes posláno bojovat proti všem „bezvěrcům“, přičemž tento rozkaz dostali již před téměř 1 400 lety? Možné to je! Alespoň podle svatých knih islámu.

Prorok nebo blázen?

Zakladatelem druhého největšího náboženství na světě byl Mohamed, který se narodil mezi lety 570 – 580 v Mekce. Povoláním byl kupec a v 25 letech se oženil s bohatou, asi 40 letou vdovou Chadídžou, jejíž strýc Abú Tálib byl významným ebionitským knězem. Ebionitská víra byla hybridem mezi křesťanstvím a židovstvím a Abú Tálib si přál, aby se Mohamed stal jeho nástupcem.

Jenže osud Abú Tálibově myšlence nepřál. Mohamed se sice velmi zajímal o věci sakrální, jenže tak trochu jinak... Když mu bylo přibližně 30 let, začal popisovat mnohá zjevení archanděla Gabriela, který mu údajně sesílal nařízení boha Alláha. Většina z těchto zjevení byla tolerantní a nenásilná, přičemž navazovala na Tóru a Bibli. Někteří znalci ale říkají, že to bylo vlivem ebionitské víry. Mohamed však o sobě prohlašoval, že je prorokem nového náboženství. Část dnešních psychologů však tvrdí, že Mohamed nebyl prorokem, ale trpěl těžkou schizofrenií a narcistní poruchou. Ať to bylo již jakkoliv, Mohamed začal novou víru šířit.

V míru s neúspěchem

Mohamed se snažil zprvu lidi (především v Mekce) přesvědčit o své víře po dobré cestě. Nic jiného mu také nezbývalo, protože neměl skoro žádné následovníky. Za prvních 13 let svého poměrně nenásilného působení však získal pouze 150 stoupenců nového náboženství. Ne všichni první muslimové byli slušnými lidmi a brzy začali slovně napadat ostatní Mekánce za jejich víru. Po několika letech tohoto arogantního chování některých prvních mohamedánů se rozhodl celý zbytek Mekky muslimy ekonomicky bojkotovat a nic jim neprodávat. Tato segregace trvala celé 2 roky (do roku 622), než se první muslimové rozhodli spolu se svým prorokem utéci do Medíny, což se v islámu nazývá Hidžrou – Velkou poutí.

Podle stromu poznáš ovoce

Poté, co se Mohamed dostal z Meky, změnil své povolání a stal se ozbrojeným lupičem. Přepadal karavany a vraždil. I jeho zjevení, která mu zvěstoval archanděl Gabriel od boha Alláha se změnila. Místo původních tolerantních a poměrně mírumilovných božích příkazů se začaly objevovat jiné příkazy, které nahrazovaly staré verše. Uveďme jeden příklad za všechny (Korán 9:5): „A až uplynou posvátné měsíce, pak zabíjejte modloslužebníky, kdekoliv je najdete, zajímejte je, obléhejte je a chystejte proti nim všemožné nástrahy! Jestliže se však kajícně obrátí, budou dodržovat modlitbu a dávat almužnu, nechte je jít cestou jejich, vždyť Bůh je věru odpouštějící, slitovný.“

Snaha podmanit si celý svět

Islám nabíral spolu se svými zločiny na síle a jeho cílem se stalo podmanit si celý svět pod své právo – šaríu, podle kterého se mimo jiné smrtí trestá odpadlictví od víry, cizoložství (včetně popravy znásilněné ženy) či homosexualita. Všem pravověrným muslimům by mělo jít v prvé řadě o to, aby na celém světě zavládlo toto právo. Podle toho také mohamedáni dělí svět na dvě základní části a sice na Dům islámu (Dar al-islam) a Dům války (Dar al-harb). Dům islámu je ta část světa, kde absolutně vládne islám, čili je pod právem šaría. Zbytek světa (ty země, kde není ustanoveno právo šaría) je považován za vzpurný proti Alláhově vůli. Dům islámu tak musí přinutit Dům války, aby přijal šáríu. V případě že to nejde po dobrém, musí Dům islámu vyhlásit válku proti „bezvěrcům“ (Domu války) s výjimkou situace, kdy jsou muslimové velmi slabí.

Šíření islámu mečem

Islám se již od Mohameda až do dnešních dnů šířil téměř výhradně tímto způsobem. Samotný prorok islámu - Mohamed - mimo svou bojovou činnost zavraždil nebo dal popravit stovky lidí. Tyto zločiny jsou zaznamenány ve svatých knihách islámu – v Síře a Hadísech, které popisují Mohamedův život a jeho skutky. Tyto zločiny jsou zrekapitulovány i se zdroji na webových stránkách zde: http://wikiislam.net/wiki/List_of_Killings_Ordered_or_Supported_by_Muhammad

Islámu se však dařilo i po smrti svého proroka, přičemž nástupci Mohameda (již ne jako prorokové, ale jako chalífové) prováděli stejné zločiny jako jejich předchůdce. Napadali jednu říši za druhou, zotročovali místní obyvatelstvo, znásilňovali ženy, křesťany dávali do otroctví či je v lepším případě nechali platit daň z hlavy. Někteří muslimští velitelé usekli hlavu svému prohranému soupeři, přičemž v krvi z popraveného znásilnili jeho ženu. Islám takovýmto způsobem zabil více lidí než nacismus, i tak jsme mohli tento týden slyšet z úst „odborníka“ Čuříka, který nepřečetl ani celý Korán, že pan Kuras, který tyto zločiny odsuzuje, má rétoriku jako nacista... Ačkoliv islám je rozštěpený, téměř všichni jeho vyznavači se hlásí k muslimským školám, které schvalují právo šaría. Ačkoli jednotliví muslimové mohou být dobrými lidmi, jejich víra jim hlásá násilí, které v dnešní době představuje ISIL, který se svým chováním nejvíce přibližuje svému prorokovi – Mohamedovi.

[JG 5. 12. 2014]