Československý kulomet v britských službách

Dnes se nám zdá podivné, že Britové se vyzbrojovali československými zbraněmi, když v současnosti je to spíše naopak. Česká armáda nakupuje zbraně německé, americké a vlastní produkce jde spíše do pozadí. Teď ale hovoříme o 20. letech minulého století a tehdejší podmínky na trhu se zbraněmi byly poněkud jiné. Na špici vývoje zbraní stálo Československo, které vyváželo zbraně (nejen pěchotní) do mnoha států, často i v jiných rovinách vyspělejších než ono samo. Jedním z těchto krasavců, kteří se vydali do světa, byl i kulomet vzor 26 – v britské úpravě označován jako BREN.

Zkratka BREN znamená první dvě písmena dvou názvů měst, z nichž pochází. BRno, kde byl vyroben jeho „otec“ kulomet vz. 26 a následné britské varianty byly vyráběny ve zbrojovce ENfield. BREN dobře sloužil v Normandii, Africe a dokonce i později na Falklandách. BREN byl v královské armádě vystřídán až v 80. letech kulometem FN Minimi. A jak se český výrobek vůbec do Anglie dostal? Koncem 20. let vyhlásila britská armáda výběrové řízení na nový kulomet, který by měl nahradit dosud používaný Lewis. Bylo požadováno vzduchové chlazení, střelba dávkami i jednotlivými ranami a dvounožka. Mezi kandidáty byly také výrobky společností Browning, Madsen nebo Vickers, ovšem Československá zbrojovka s přehledem zvítězila ve všech parametrech. Jediný problém představovala ráže (vz. 26 byl koncipován na ráži 7,92 x 57 mm, ale Britové používali .303 (7,7 mm). Konstruktér československého kulometu Václav Holek tedy překonstruoval zbraň na novou ráži a testy mohly začít. V roce 1933 byl oficiálně představen britské odborné veřejnosti a dodán na ostrovy v počtu 200 kusů. Licence byla Angličanům odprodána a už nic nebránilo, aby si jej sami vyráběli.

Jak je zvykem v britském značení zbraní, tak první – základní varianta kulometu BREN se označovala Mk. I Vyráběla se v Anglii od roku 1937 a rychle se výroba rozběhla i v dalších zbrojovkách na ostrově. Mk. I měl stavitelné hledí ovládané kolečkem, na kterém byly vyraženy hodnoty v metrech, měl teleskopickou dvounožku a sklápěcí závěr zbraně. Počítalo se také s optickým zaměřovačem, ale od toho bylo upuštěno. Do roku 1940 bylo vyrobeno na 30 000 kusů kulometu, který již stačil prokázat své kvality v boji. Po evakuaci u Dunkerque padlo obrovské množství zbraní do rukou nepřítele a ten jej zařadil do své výzbroje pod označením Leichte MG 138 (e). Velké ztráty vedly k tomu, že se začaly kulomety opět v masovém měřítku produkovat. Aby výroba probíhala rychleji, byly některé konstrukční prvky zjednodušeny, zejména stavitelné hledí, zmizelo zadní madlo z pažby, dvounožka byla pevná a závěr nebyl sklápěcí. V roce 1943 se za týden vyrobilo tisíc kusů kulometu BREN. BREN byl jedním z hřebíčků do Hitlerovy rakve.

Po skončení druhé světové války došlo k dalším změnám na kulometu, jako například přestavba na náboj NATO 7,62 x 51 mm. Byl osazován také do různých vozidel anglické armády, mezi nejznámější patří tzv. Bren Carrier, pásový transportér stylově osazený Brenem. O jeho výjimečnosti a spolehlivosti také svědčí fakt, že z britské armády byl vyřazen až v roce 1991. Celkově sloužil ve 30 armádách světa a v některých slouží dodnes.

[MJ 29. 9. 2011]