Největší legenda partyzánů

Držitel snad všech vojenských vyznamenání a řádů Československa, čestný občan mnoha českých měst, největší partyzán či záhadný Černý generál. Kdo se mohl pyšnit těmito poctami? Kdo získal takový věhlas, že o něm byly napsány desítky historických knih? Řeč je o nejznámějším partyzánovi, který kdy byl na našem území - o majoru Murzinovi. Jsou však jeho sláva a zásluhy zasloužené či nikoli? Kým byl tento glorifikovaný voják?

Zrození Černého generála

Podle Gofmana to byl člověk co si: „pověsil na krk jedenáct ukořistěných samopalů a s těžkým nákladem, podklesávaje v kolenou, zamířil pod těžkou palbou na okraj města do stodoly, kde se rozmístil štáb jejich partyzánského oddílu.“ Co však víme o Murzinovi jistě? Dajan Bojanovič Murzin se narodil v roce 1921 v Bakširské autonomní republice, která byla součástí Sovětského svazu. O jeho schopnostech vypovídá fakt, že již ve 20 letech se stal ředitelem střední školy. Poté však přišel německý plán Barbarossa a nacisté napadli Sovětský svaz. Murzin narukoval a brzy zažil těžkou situaci, když zůstal v obklíčení někde v Bělorusku – dokázal se z něj však proplést a dostal se tak poprvé z objetí smrti. Murzin vzdálen stovky kilometů od Československa asi sám netušil, že ho osud přivane do naší vlasti. V roce 1943 však Londýn zažádal SSSR, aby poslal partyzánský výsadek na území Protektorátu Čechy a Morava. Na okraji již osvobozeného Kyjeva se tak otevřela partyzánská škola, která měla za cíl připravit parašutistický partyzánský výsadek do západního Slovenska, který měl později pokračovat na naše území. Murzin se brzy stal členem této školy a pro své schopnosti a zkušenosti byl pověřen jako náčelník štábu výsadku, což byla druhá nejvyšší pozice po veliteli Ušiakovi.

Veřejný nepřítel číslo 1

Po shozu na Slovensko spolu s poručíkem Ušiakem rychle budoval velkou partyzánskou skupinu, která měla brzy několik set členů. Tato jednotka si začala říkat partyzánská skupina Jana Žižky z Trocnova. A již v září připravila Němcům velké překvapení. Murzin a jeho lidé se totiž pokusili přejít státní hranice ze Slovenska. Došlo tak k největšímu boji druhé světové války na našem území až do osvobozovacích bojů. Padl jen jeden partyzán, zatímco Němci měli ztráty v desítkách. Partyzáni se brzy na to zabydleli v Beskydech a na Valašsku. Němce „pozdravovali“ každý den pomocí shozených mostů nebo zabitých nacistů. Nacistické špičky v Protektorátu měly najednou problém, protože nevěděly o těchto partyzánech téměř nic, snad jen to, že jim velí nějaký Černý generál...

Přežil dvakrát svou smrt

Nacisté si to nenechali líbit a připravili partyzánům také „malé překvapení“. Frank svolal opraci Tetřev, do které zapojil na 10 000 SSáků, gestapáku, německých policistů a vojáků, kteří měli hermeticky uzavřít partyzánskou oblast. Jednalo se o největší protipartyzánskou operaci na našem území. Ačkoliv samotná operace Tetřev dopadla fiaskem, podařilo se při ní rozbít partyzánský štáb a oba hlavní velitele těžce zranit a odloučit od své jednotky. Sám Murzin utrpěl průstřel nohy. Ačkoliv ho Němci nevypátrali, sám ležel v horečkách v lesích, dokud ho odvážný pasekář nezachránil a nepostavil na nohy. Méně štěstí měl již velitel jednotky Ušiak, který byl sice zprvu zachráněn také pasekáři, ale později byl obklíčen a spáchal sebevraždu. Murzina však potkal za války ještě jeden úraz a podruhé si musel dokonce sám částečně provést operaci a pak se schovávat v třeskutých mrazech v jámě před nacisty.

Na každém kroku boj

Válka šla dál a brigádu Jana Žižky z Trocnova pod Murzinovým velením čekal jeden úspěch za druhým. Mimo to si Murzin pod své velení zajistil téměř všechny partyzány na Valašsku a posléze mu tito partyzáni přinesli jednu radost za druhou. Například oddíl pod Garncarzovým velením provedl největší destrukční operaci, při které vyřadil vsetínskou zbrojovku na mnoho dnů, zatímco oddíl Olga Němcům zlikvidoval půl milionu litrů benzínu a zajal německého generála. Ostatní partyzáni útočili čím dál tím častěji na vojáky Osy. Němci se jich tak báli, že postavili před „partyzánskými lesy“ cedule, které varovaly na výskyt partyzánů. Ani to jim však nebylo nic platné a nakonec došlo k osvobození Protektorátu od nacistické okupace. Přičemž partyzáni alespoň na Valašsku přitom sehráli důležitou roli.

Osvoboditel, legenda či vrah?

Po válce se stal major Murzin pro všechny Čechy synonymem partyzána a osvoboditele. Po letech se však objevila i svědectví, která o něm hovoří i jinak. Začalo se například proslýchat, že Murzin zastřelil Olinku Čéškovou (15) za to, že se s ním nechtěla milovat. I kdyby se jednalo jen o „babské klepy“, tak  archivy hovoří jasně o tom, že zastřelil na konci války svého zástupce Stěpanova. Nejspíše se však mělo jednat o zbloudilou kulku, jak si celý incident vysvětlují historikové. Zdokumentovány jsou však i  popravy neposlušných partyzánů, například poručíka Dolinova, který na vlastní zodpovědnost přijal Vlasovce Nikolaje, který jednotku zradil. Ačkoliv bylo jasné, že si Murzin musel udržet pořádek v jednotce, byly nutné tak kruté tresty? A to ani nemluvíme o válečných zajatcích. V případě že Murzin a jeho lidé zajali vojaká SS, byl vždy popraven....

 Ať již to však bylo jakkoliv, jedno je jisté. Major Murzin byl jedním z nejodvážnějších lidí, kteří kdy žili a kolem koho vždy tekla krev.