Britská chlouba – Commandos
Hned ze startu se určitě shodneme na faktu, že Commandos je bezesporu jedna z nejznámějších jednotek světa. Zatímco i fanoušci vojenství a historie mohou tápat ohledně zvláštních sil například Jihoafrické republiky, jméno Commandos a spojitost s britskou armádou je jasná i těm, co o speciálních jednotkách nikdy neslyšeli. Toto obecné povědomí šlo dokonce tak daleko, že Commandos dalo světu obecné označení pro zvláštní jednotku – komando.
S příchodem druhé světové války si Spojenci začali uvědomovat, že s Německem ztrácejí krok nejen v množství techniky, vyspělých technologiích, ale také v úrovni výcviku. Pokud chtěla Anglie válku vyhrát, musela začít pracovat na všech rovinách armády. A jedním z pilířů moderních armád jsou právě zvláštní jednotky, které jsou schopny operovat v oblasti ovládané nepřítelem (klidně i přímo na jeho mateřském území), disponují těmi nejlepšími zbraněmi a dostává se jim nejlepšího a nejtvrdšího výcviku. Jakmile se ministerským předsedou stal Winston Churchill, události nabraly rychlý spád. On si jako bývalý voják uvědomoval důležitost těchto oddílů a v létě 1940 byly zformovány první jednotky Commandos. Přisuzoval jim velkou důležitost, protože s jednotkami zvláštního určení měl co dočinění v búrské válce 1899 – 1902, kdy byly britští vojáci napadáni partyzánským způsobem boje.
A kdo vstupoval do Commandos? Jednak to byli muži, kteří se přihlásili dobrovolně z nejrůznějších armádních útvarů Británie, a jednak to byli vojáci, kteří měli už vojenské zkušenosti z norské mise. Brigáda speciálních sil vzniká oficiálně na podzim 1940. Brigáda byla rozdělena na prapory a dále na roty. Celkem to čítalo přibližně 500 mužů. Od počátku velitelé nenechávali nic náhodě a potenciální zájemce podrobovali tréninku ve Skotských horách. Říkalo se, že tento trénink vymysleli „nejzkušenější sadisté britské armády“. Problém byl ale s výzbrojí. Britské pěchotní zbraně v roce 1940 neodpovídaly úrovni těch německých. Základní zbraní oddílů Commandos byly tedy jen pušky Lee Enfield (neskladné opakovačky). Dále byly k dispozici i samopaly Thompson, ale k dispozici bylo pouze 18 kusů! Díky rámci spolupráce USA a Velké Británie se ale situace stabilizovala a vojáky již bylo čím vyzbrojovat. Velkou oblibu si kromě nově dodávaných samopall Thompson získaly zejména pistole Colt 1911, které měly velký zastavovací účinek. Jednotky Commandos jsou velmi univerzální a k jejich výcviku patřilo například i práce s výbušninami, první pomoc, horolezectví, noční přesuny, plavání nebo používání lodi. Díky tomu mohli být tito muži vysláni téměř kamkoli a Němcům dokázali během války uštědřit několik tvrdých úderů. K těm nejznámějším patří útok na St. Nazaire nebo pokus o zajetí generála Rommela. Muži z Commandos působili také v Norsku, Itálii nebo – jak již bylo zmíněno – v Severní Africe.
Konec druhé světové války ale neznamenal konec Commandos. Účastnili se války v Koreji, potlačování nepokojů v Irsku a velkou slávu a věhlas si získali zejména válkou o Falklandy v roce 1982, kdy pouhých 67 mužů bránilo ostrov proti několikanásobné přesile. Dále působili také v konfliktech v Sierra Leone a v Kosovu. Zatímco výzbroj zelených baretů prošla velkým vývojem, výcvik se změnil jen minimálně. To, že se jedná o skutečně světoznámou jednotku, potvrzuje i fakt, že se stala námětem pro spoustu filmů a počítačových her.
[MJ 29. 9. 2012]