Tank, který vyhrál Rusům válku - T 34

Nadpis tohoto článku je třeba brát s mírnou nadsázkou. Válku Rudá armáda vyhrála díky mnoha faktorům (počasí, německá nepřipravenost, technika, početnost), ale je fakt, že jedním z klíčových prvků, které zajistily vítězství v této válce, byl rozhodně vynikající sovětský tank T-34.

Tento sovětský tank byl velmi povedenou konstrukční záležitostí. Tento tank byl vyvinut na přelomu let 1939 a 1940 konstrukční kanceláří Koškina v Charkovském závodu. Koškin však v průběhu vývoje umírá a je nahrazen Alexandrem Morozovem. Cílem bylo zkonstruovat střední tank se vznětovým motorem a dost silným pancéřováním, aby mohl čelit kanónům konkurenčních obrněnců. Tank byl zařazován k jednotkám již před vypuknutí operace Barbarossa, avšak teprve po uskutečnění útoku Německa na Sovětský svaz dochází k rapidnímu navyšování počtů všech zbraní. Jak je známo, německá vojska rychle postupovala do vnitrozemí a Sověti začali továrny na výrobu tanků přesouvat dále na východ. Zbrojovky chrlily měsíčně 1500 tanků tohoto typu.

Výhodou tanku bylo, že konstruktéři dokázali najít vhodný poměr mezi pancéřováním a pohyblivostí stroje. Můžeme konstatovat, že T 34 ztělesňuje ideální kombinaci mezi těmito dvěma složkami. Váha se pohybovala mezi 28 (T-34/76) a 32 tunami (T-34/85), tanky dosahovaly maximální rychlosti 55 km/h. Dojezd činil 220 km v terénu a až 300 km po silnici. Téčka byla vyzbrojena 76mm kanónem (T-34/76) anebo 85mm kanónem (pozdější verze T-34/85). Kromě klasických tanků existovaly různé varianty jako například ženijní, plamenometné nebo velitelské. Páteř vojsk však tvořily standardní verze s kanónem.

Kouzlo, proč dokázal tank T-34 zvítězit nad svou konkurencí, bylo zejména v tom, že byl konstrukčně nejen povedený a vyvážený, ale také jednoduchý a bylo možné ho vyrábět rychle a po velkých sériích. Někdy bylo třeba až tří „téček“ na zničení jednoho kvalitního německého Tigera. Rusové jich však měli tolik, že tato strategie pro ně nepředstavovala problém. Takže tank T-34 vyhrál Rusům válku, avšak spíše masovým nasazením než tím, že by kvalitativně převyšoval konkurenční stroje. Celkově bylo za války vyrobeno 35 000 kusů tohoto vozidla. Výroba však pokračovala i po skončení konfliktu - byl důležitým prvkem i v korejské válce. V roce 1942 byla „tétřicetčtyřka“ stále nejlepším tankem konfliktu, ale s příchodem německých tanků Panther se situace začíná měnit a síly se přinejmenším vyrovnaly.

Pokud bychom měli vypíchnout nějaké nedostatky, můžeme zmínit velmi stísněný vnitřní prostor (v novějších verzích se tam muselo vtěsnat 5 osob). Nejlepší nebyl také například výhled z tanku, který komplikoval orientaci. Do roku 1943 nepatřilo ke standardní výbavě vysílačky, a to znesnadňovalo komunikaci a koordinaci jednotek. Obecně můžeme také poznamenat, že vzhledem k evakuacím a těžkým provozním podmínkám byly některé kusy vyrobeny v nedostatečné kvalitě, což ale nebyl zásadní problém, protože, jak jsme již zmínili, kvantita nahrazovala kvalitu.

[MJ 17. 12. 2013]