Terezín - čekárna na Osvětim

Během druhé světové války vzniklo v Evropě na několik desítek koncentračních táborů. Některé z nich jsou známější - jako například komplex Osvětim - Březinka, dále Buchenwald, Mauthausen, Sachsenhausen nebo Dachau, u jiných není povědomí o nich natolik rozšířené. Může za to spousta faktorů, často to byly tábory menší či tábory, kde nedocházelo k přímé likvidaci vězňů. A takovým je i Terezín.

Terezín je v současné době malé městečko, které je spíše historickým památníkem než běžným českým městem. Nachází se nedaleko Litoměřic a vzniklo jako pevnost v roce 1780, kdy ji nechal založit císař Josef II. Název Terezín nebyl zvolen náhodou, pevnost nese tento název na počest jeho matky Marie Terezie. Jednalo se o novověkou pevnost s veškerými nejmodernějšími prvky jako vodní příkopy či bastiony. Byla stavěna dle francouzských vzorů a ve své době představovala skutečný vrchol novověké fortifikace. Bohužel, přelom 18. a 19. století byl hektický a pevnost rychle zastarala. Nikdy nebyla využita ke svému účelu, tedy k obraně před pruskými vojsky. Zdá se, že její samotná existence postačila k tomu, aby tímto směrem žádný nepřítel netáhl. V době války mělo být na pevnosti umístěno až 11 tisíc mužů. Zanedlouho se začala pevnost využívat jako vězení, protože představovala ideálně nedobytný objekt, a to jak zvenčí, tak zevnitř. Pevnost je řekou Ohří rozdělena na dvě části, na hlavní a na malou pevnost.

Za Rakouska zde byli vězněni političtí vězni, byl zde uvězněn i atentátník Gavrilo Princip, atentátník, který zavraždil Františka Ferdinanda d'Este a tím rozpoutal první světovou válku. Protože byl v době spáchání atentátu plnoletý, nemohl být odsouzen k trestu smrti, a dostal tak "pouze" dvacet let tvrdého žaláře. Vzhledem k tomu, že od dětství trpěl tuberkulózou, nemohl tak těžký žalář přežít a umírá v roce 1918 ještě před skončením války.

Další důležitá etapa se začala psát během dalšího válečného konfliktu, kdy nacisté zřizovali koncentrační tábory jako na běžícím páse a pevnost Terezín se jim k tomu náramně hodila. Původně to i pro nacisty sloužilo jako věznice, kde byli často političtí vězni, později tuto roli ale nahrazoval koncentrační (pozor, ne likvidační) tábor. Koncentrační tábor - pokud bychom měli být zcela přesní, tak věznice gestapa - vzniká v malé pevnosti. Ve velké pevnosti je potom založeno ghetto pro židovské obyvatele. V tomto ghettu měli židé relativní "volnost", aspoň co do porovnání s tábory. Terezín jako koncentrační tábor nesnese srovnání s Osvětimí a to hned z několika důvodů. Malá pevnost sloužila jako přestupní stanice do dalších koncentračních táborů. Málokdo se zde zdržel déle než několik měsíců. Zpočátku zde byli umisťováni pouze muži, později bylo otevřeno i ženské oddělení. Vězni měli podobné podmínky jako v jiných koncentračních táborech, to znamená na snídani káva a jeden krajíc chleba, na oběd polévka, vývar z brambor a pouze o svátcích a výjimečných příležitostech něco víc. Vězni zde pracovali velmi tvrdě, mnoho z nich jich bylo prací zabito. Plynové komory však zde nebyly - pouze šibenice, na které se věšeli ti, kteří se pokusili o útěk a byli dopadeni anebo pokud byl někdo odsouzen k trestu smrti.  Před Terezínem se nachází obrovský památník, kde má kříž každý, kdo zde zemřel. Pokud navštívíte památník Terezín, bude na vás působit zlověstným dojmem, ale mějte na paměti, že oproti Osvětimi to byla tady dovolená.

[MJ 28. 8. 2017]