Láska a sex: patří k sobě?

Láska i sex nabírají v dnešní době zcela jiných hodnot než dříve a oba tyto fenomény se už vyskytují zcela nezávisle na sobě. Je zcela běžné, že se partneři scházejí pouze kvůli sexuálnímu uspokojení a nemusí se mezi nimi odehrávat žádný vyšší cit. Na druhé straně jsme schopni se zamilovat do člověka, který nás nemusí sexuálně přitahovat, a přesto jsme schopni mu být celým svým srdcem oddání.

Lepší sociální zajištění a ekonomické podmínky přispěly k tomu, že se láska stala důležitým kritériem při výběru partnera a důležitým prvkem pro rozvoj a zachování funkčního partnerského či manželského vztahu. Vývoj partnerského vztahu se vyvíjí spolu s láskou, kterou momentálně dvojice prožívá. Od zalíbení, přes zamilovanost, až po zralou lásku. Láska je proměnlivá a různorodá. Jiným způsobem máme rádi naše rodiče a jinak svého partnera. I láska ke zvířatům v nás vzbuzuje jiný druh lásky. Láska je procesem, a pokud hovoříme o partnerských vztazích, tak i tam dosahuje jiných rozměrů.

Ze začátku se do potencionálního partnera zamilujeme. Právě zamilovanost bývá rozhodujícím faktorem, podle něhož si daného člověka vybereme za svého partnera nebo ne. Bylo zjištěno, že prvotní zamilovanost na začátku vztahu podmiňuje dlouhodobost vztahu. Tento stav zamilovanosti se po uplynulé době mění a ze sentimentálně-romantické lásky se stává láska milenecká. Po určitém čase a vývoji, se může tento druh lásky proměnit v lásku partnerskou, nazývanou také manželskou. Partnerská láska je stabilnější. Emoce partnerů jsou vyrovnanější, a přestože se může zdát, že se již partneři nemilují jako dřív a nespoutaná zamilovanost u dvojice opadla, partneři k sobě chovají daleko vřelejší a hlubší vztah. Ke zralé lásce může pár dojít i bez počátečního stavu zamilovanosti. K partnerovi můžeme pociťovat jiné emočně silné pocity. Například velký respekt a uznání partnera, soucit a sounáležitost s partnerem a podobně.

Láska a sexualita jsou dvě odlišné hybné síly, které dokážou člověka zcela naplnit nebo naopak narušit jeho psychickou stabilitu a zdraví. Láska uspokojuje naše emoční potřeby a sexualita uspokojuje naše pudové, sexuální potřeby. Vzájemně se tyto dvě síly ovlivňují, doplňují a u lidského druhu nemůže jedna složka existovat bez druhé. Láska je nejvyšší cit, který je schopen člověk prožívat a pokud milujeme, toužíme po partnerovi nejen psychicky, ale také tělesně. V dnešní společnosti se opět začíná usilovat o integraci lásky a sexuality. Muži se mohou více citově projevit a otevřít se, aniž by se na ně pohlíželo jako na „slabé“. Také respektují přání a potřeby žen v sexuálním soužití. Ženy nejsou v oblasti sexuality tak cudné a prudérní, jak je k tomu dřívější výchova vedla a naučily se sdělovat mužům své touhy, aniž by je společnost odsuzovala za pohoršování.

Sexualita je nezbytnou a důležitou součástí každého z nás. Její prožívání je individuální a zvláště odlišné je prožívání u mužů a žen. Sexuální akt vede především k rozmnožování, avšak dnes sex směřuje i k jiným cílům. Například k zážitku naprostého vybití energie a uvolnění, k pocitům intimity, ale také k pocitu úspěchu a pýchy u mužů. Sexuální styk tedy přestal být pouhou formou uspokojování pudových, sexuálních potřeb. Sex přestal být pouhým rozmnožovacím aktem tehdy, když si partneři začali dívat vzájemně do očí. Najednou se sex stal záležitostí i emocionální, což vedlo ke stabilizaci párů a zajištění tak lepší budoucnosti potomků. Sexualita se projevuje v touze po milování a milováním samotným. Sex je přirozeným vyjádřením lidského sklonu dosahovat tělesné potěšení, ale zároveň i bez něj lze vytvořit důvěrný vztah plný lásky.

Protože je sexualita naši přirozenou součástí, její projevování se odráží v našem vztahu. Obecně ženy vyžadují delší předehru, častější doteky a vyjadřování pocitů od partnera. Muži zpravidla vyžadují sex častěji než ženy. Při nevyjasnění svých vzájemných představ, očekávání a tužeb, vzniká mezi páry sexuální nesoulad, který je častou příčinou ukončení vztahu. Právě dobrá komunikace mezi partnery může zamezit nedorozuměním, která v souvislosti se strachem z nepochopení či ztrapnění se vznikají. Poté můžou partneři společně dosahovat kvality a harmonie v sexuálním životě.

Sex může patřit k nejvyšším lidským hodnotám. Spokojenost v sexuálním životě se odráží i ve spokojenosti ve všedním životě, v mezilidských vztazích, na našem tělesném i psychickém zdraví. Není divu, že právě sexualita se může stát důležitým kritériem pro výběr partnera.

Závěrem

Z článku je jisté, že láska i sex jsou v životě člověka velmi důležité, jak při výběru partnera, tak v partnerském vztahu i mimo něj. Zda dát přednost lásce nebo sexu záleží pouze na vás. Nejideálnější je usilovat o lásku i o sexuální spojení zároveň, protože i když se tyto nevyzpytatelné síly vyskytují v dnešní společnosti odděleně, pouze společně můžou vytvořit něco nadpozemského a úžasného, co nás dlouhodobě uspokojí a naplní!

[Martinka F. 15. 4. 2012]