Z pohledu ženy: Je pro muže závazek vězení?

Pro ženy je to nejkrásnější den v životě - obléknou si nádherné šaty a řeknou své ano milujícímu partnerovi. Pro muže naopak většinou den, kdy ztratí svou svobodu a veškerý staromládenecký život. Jako mnohokrát vyřčené klišé „muži jsou z Marsu, ženy z Venuše“. Jeden den, dva partneři a jejich naprosto odlišný pohled na svatební klání.

Dospělá, vyzrálá žena si svůj svatební den představuje a sní o tom, jak bude kráčet v bílých šatech a na jeden den se stane tou nejkrásnější. Muž se neustále cítí nevyzrálý a tvrdí, že manželství je chyba, protože se tím vše zkazí. Je zajímavé, kde se vzala myšlenka, že manželství zkazí veškerou harmonii vztahu dvou lidí.

Občas se mi dostane do rukou feministická četba a můžu říci, že jsem byla sama velice překvapená. V jedné z povídek bral manžel svou ženu na firemní večírek. Přes den jí zavolal, že ji vyzvedne okolo sedmé. Jeho sličná manželka se proto rozhodla, že se hodí do gala. Během dne šla na kosmetiku, ke kadeřnici a koupila si nové šaty. Když se na sebe v sedm hodin večer dívala do zrcadla byla na sebe patřičně hrdá. Za chvíli uslyšela klíče v zámku, a pomalu sešla dolů. Manžel se podíval a nespustil z ní oči. Byl nadšen její vizáží. Zíral s otevřenou pusou. Žena se v duchu radovala. Ovšem potom manžel promluvil: „Ty jsi tak načančaná, moc ti to sluší. Víš, kdybys nebyla moje, vzrušila bys mě natolik, že bych hned po tobě skočil.“ Co z toho plyne? Jeho milovaná manželka, která si dala celý den práci s tím, aby byl manžel jejím vzhledem unesen by pro něj byla neuvěřitelně sexy, pokud by však nebyla jeho manželka. Zajímavé pocity.

Pro ženu je typické, že když se vdá, tak je šťastná, protože nezůstane na ocet. Naopak muž se snaží, aby zůstal co nejdéle svobodným. Většina mužů si myslí, a někdy právem, že se žena po uzavření sňatku změní. Přestane být sexy, začne trávit veškerý volný čas u plotny a přestane o sebe dbát. Svým způsobem to je pravda. Ženy mají tendence být uvolněnější, protože vědí, že mají svého muže „jistého“.

Dnes se manželství nepřikládá taková důležitost jako dříve. Mnoho párů žije na tzv. psí knížku. Bydlí spolu, mají dítě, ale svatbu neřeší - nemají potřebu. Sňatek berou jen jako ekonomickou instituci, která jim navíc spoustu věcí znevýhodňuje. Cílem každého člověka není se usadit a mít rodinu. Lidé chtějí slušnou práci a vybudovanou kariéru, rodinu už tak nevnímají. Manželství z lásky dnes zní jako klišé, a přitom by za to dříve lidé dali cokoli, aby si mohli vzít toho, koho milují. Nejde si říct, milujeme se, a proto se vezmeme. I dnešní ženy se změnily a nijak zrovna netouží po tom, aby se z nich staly domácí puťky, které perou plíny a jsou závislé na mužích.

Manželství je závazek, ostatně jako vše okolo nás. Pokud máme přátele jsme k nim vázáni jistou odpovědností pro případnou pomoc a rady. Pokud vezmeme novou práci, je to pro nás též závazek, že budeme vykonávat svoji práci kvalitně, odpovědně a co nejvýhodněji. A pokud řekneme své ano člověku, se kterým bychom chtěli strávit zbytek života, je to závazek, nijak se neliší od těch ostatních. Zavazujeme se, že budeme věrní, stát při sobě v dobrém i zlém a milovat se až do konce našich dní. Ovšem manželství nemá člověka utiskovat, má mu být naopak oporou.

Muži mají zkrátka jiné uvažování než ženy. Svatební den a formální spojení pro ně zase tolik neznamená. Říkají: „Máme se rádi a je nám fajn. Proč to tedy měnit.“ Kdyby se však přehnaně nebáli ztráty své svobody a atraktivity, určitě by o tom přemýšleli jinak. Když přijde žena za kamarádkou a řekne: „Budu se vdávat“, budou obě nadšené a plné plánů. Když naopak přijde muž za svými parťáky a poví jim o svatbě, vyslechne si věty typu „proč proboha“, „ty jsi blázen, co ti chybí“, „ženit se je chyba“. Není pak divu, že se naše silnější polovičky se na radnici nehrnou. A ti, kteří se hrnou, tak buď proto, že musí, tj., že je partnerka těhotná a chce, aby se vzali. Nebo to jsou tací, kteří jsou až po uši zamilovaní a nechtějí, aby je o jejich vyvolenou někdo připravil a chtějí si to tím pojistit.

Ať už se manželství bojíte, nebo pro vás není důležité, Vy muži, samci a lovci něžného pohlaví, se zkrátka musíte smířit s tím, že každá žena sní o romantické žádosti o ruku a následném svatebním dni. A pokud ne, tak je velká pravděpodobnost, že k tomu časem dozraje. A vy se hold musíme začít dívat na manželství trochu optimističtěji. Když naše babičky a dědečci slaví stříbrnou či zlatou svatbu, člověk musí uznat, že klobouk dolů. Strávit s někým padesát let je opravdu výhra, kterou vám nikdo nezaručí.

Andrea Grubnerová