Přátelství mezi mužem a ženou

Přátelství mezi mužem a ženou určitě existuje. Záleží však, jak dlouho bude trvat, než se do sebe oba zamilují a vznikne partnerský vztah nebo než se zamiluje pouze jeden a bude z toho nešťastná láska. Samozřejmě má žena jiný pohled na věc než muž. Proto jsem se zeptala pár známých, kamarádů a cizích lidí, jak to vlastně vnímají oni sami a udělala stručný souhrn. ‚Překvapivě‘ se potvrdily všechny teorie. V následujících dvou odstavcích si tedy přečtete dva názory. Nejprve si zkuste, sami tipnout, ke které ze dvou možností byste se sami přiklonili. Na závěr bude odhaleno, který z nich tvrdí žena, a který muž.

Mám opravdu nejlepší/ho kamaráda/ku na světě. Nikdy bychom spolu nemohli mít nic víc. Můžeme si spolu denně povídat o čemkoliv, opravdu ve všem mě chápe a je tady vždy pro mě, když jsem v koncích, potřebuji radu, a nebo podporu. Každý týden chodíme pravidelně do kavárny a společně hřešíme. Před ní/ním se nemám, za co stydět. Když mi přibude pár kilo navíc, hned volám a společně se tomu zasmějeme a to ani nemusím mluvit o tom, když se mi stane něco opravdu trapného. Vždy je první, komu to povím ať už přes smsku nebo mu zanechám zprávu na facebooku. Občas se večer domluvíme, zalehneme do postele plné misek s brambůrky, křupkami a čokoládou a společně sledujeme ty nejtrapnější filmy, lechtáme se a smějeme. Nikdy by na mě nic víc nezkusil/a. Můžu s čistou hlavou a svědomím říct, že je ta/ten nejlepší, co mě v životě potkalo. Určitě to bere stejně i on/ona.

Mám nejlepší/ho kamaráda/ku a trávíme spolu opravdu hodně času. Svěřuji se mu/jí se spousty mých problémů, snažíme se společně některé vyřešit a vím, že je mou podporou v jakékoliv situaci. Vždycky, když si povídáme, se cítím tak volně a líbí se mi jeho/její upřímnost. Hlavně to, že přede mnou nic neskrývá. Bavíme se na každé téma, v kuse se smějeme, nestydí se a volá mi s každým problémem, který mu/jí pomáhám vyřešit zase já. Když se jí/mu stane něco trapného, taky se to vždy dozvím jako první, což já bych nikdy neudělal/a. Kdyby se naskytla jakákoliv příležitost a já s ní/ním mohl být a konečně bych jí/ho mohl políbit, splnil by se mi můj sen, který sním už od dob, co se takhle moc bavíme. Mám obavy, že on/ona to cítí jinak, ale nepochybuji, že by to se mnou alespoň nezkusil/a. Proč taky, když si tak báječně rozumíme.

Myslím si, že už podle druhé věty jste měli všichni jasno, ale kdyby náhodou ne, v prvním odstavci se zmiňuje o svém nejlepším kamarádovi žena, kdežto v druhém se pochopitelně zmiňuje o ženě muž. Čím je ovšem způsobeno naše cítění, a jak je vlastně možné, že žena může cítit pouhé přátelství k muži a naopak to nejde?

[Bet Kubačková 25. 3. 2014]