Zasedl si na vás šéf? Může se jednat o bossing

Většina z nás musí docházet pravidelně do práce, kde se setkáváme s někdy více, někdy méně příjemnými lidmi. Je jasné, že k někomu si vlivem svých osobnostních rysů najdete snazší cestu než k ostatním, že si nesednete úplně se všemi z kolektivu. Avšak pro zachování dobré pracovní morálky a duševního zdraví byste se měli snažit vycházet se všemi za dobře a udržovat přátelské a korektní vztahy v rámci možností. Občas se ale stane, že si na vás někdo zasedne. Z USA k nám dorazil trend, že vztahy na pracovišti jsou poslední dobou velmi sledované - na jakékoli jednání lze nahlížet ze sexuálního kontextu - tedy tak, jestli se nedopouštíte sexuálního harašení. Tento přístup dal vzniknout novým slovíčkům jako mobbing nebo bossing. Zatímco mobbing označuje obecné chování na pracovišti, které lze považovat za šikanu, termín bossing je užší a vymezuje se na situaci, kdy šéf (boss) jakýmkoli způsobem záměrně komplikuje život svým podřízeným.

Bossing může mít několik podob - od psychického týrání a obtěžování, přes sexuální obtěžování až po situace, kdy vám šéf nakládá víc a víc práce (často někdy zbytečné práce) jen proto, aby vám znepříjemnil život na pracovišti. Prvotní žertíky mohou přerůst v systematické ponižování a zesměšňování nejen před kolegy, ale také jinými nadřízenými. Bossing je přirozeně nežádoucí a nebezpečné jednání, které poškozuje nejen konkrétního postiženého, ale celkovou atmosféru na pracovišti a pomáhá budovat kult osobnosti. Mezi konkrétní projevy takového patologického jednání řadíme: přehnané kontrolování docházky, neschválení dovolené, slovní urážky, zadávání nesplnitelných úkolů, zabraňování přístupu k informacím, nemožnost vyjádřit svůj názor a také všechny formy sexuálního obtěžování - slovní i fyzické. Mobbing a bossing může často existovat ve skryté formě, kdy není patrný před ostatními spolupracovníky a o to více je pak nebezpečný.

Studie uvádějí několik stupňů tohoto problému, většinou se dělí do čtyřech fází podle závažnosti:

1. pomluvy, schválnosti - nemusí být plánovité jednání

2. počátek systematického psychoteroru - vykonáván s účelem záměrně poškodit danou osobu

3. konkrétní napadání a útoky, přetěžování

4. postižený je zlomen v celé struktuře své osobnosti, většinou je práce neschopný a bývá často propuštěn

A kde se bere v šéfech nutkání k takovému jednání? Může za tím stát spousta faktorů. Šéf vás možná jen chce vyhodit a nemá prostředky k legálnímu propuštění, může být jedincem s nízkým sebevědomím a problematickou pozicí na trhu práce anebo trpí duševní nerovnováhou až poruchou. Často se tak také děje ve firmách s nízkou kulturou obecně. Dokud se jedná o první fáze této šikany, neděje se ještě nic hrozného. Avšak pokud situaci necháme zajít daleko, můžeme se setkat s případy sebepoškozování anebo dokonce spáchání sebevraždy. Jediný způsob, jak se bossingu ubránit, je zastavit jej hned v prvotní fázi. Je třeba, aby se oběť aktivně bránila co nejintenzivněji. Pokud nepomůže přímá konfrontace, je třeba se obrátit na odbory či různá občanská sdružení. Rozhodně zde platí heslo: „Nedejte se!“

[MJ 5. 10. 2013]