Kolo a vše kolem něj
20.4.2009
Konečně nám začalo svítit sluníčko, blíží se nám léto a to je signál, že bychom měli začít něco dělat pro své postavy po té prolenošené zimě. Jednou z dobrých možností, jak se dostat opět do formy, je určitě cyklistika.
Kdo a kdy vlastně vymyslel kolo? První „kolo“ vymyslel Drais začátkem 19. století. Nemělo ještě ani pedály, odráželo se nohama. Lidé tomu říkali drezína. K vybavení kola pedály došlo až okolo roku 1861 Pirrem Michaux, který tento dopravní prostředek nazýval „vélocipede“. Roku 1885 se objevil první předchůdce dnešního nízkého kola, „Rover Safery“, vytvořený Williamem Suttonem a Johnem Starleyem. Rovery. Tehdy už mělo kolo pneumatiky, ale chyběly mu brzdy a volnoběžka, to znamená, že když se otáčelo kolo, otáčely se i pedály. První brzdy vymyslel inženýr Bowden, vznikla tzv. axiální brzda, která působila na ráfek z obou stran.
Máme několik typů kol:
Horská kola jsou vyráběna pro jízdu v terénu. Rozdělují se dále na Cross Country (maratony a cross country závody), Downhill (sjezd a fourcross závody), Enduro a další. Jejich hlavním znakem je pevnost, vysoká odolnost rámu a kol a široké pláště. Rychlostí má horské kolo od 21 do 30, od velmi lehkých převodů, pro příkré stoupání v terénu, až po ty těžké. Horské kolo se dá pořídit od 6 000, ale i za 100 tisíc 
Závodní kolo má co nejlehčí rám, minimální výbavu a odpor vzduchu, snížená řídítka, aby se jezdec mohl sklonit do aerodynamického posedu a velice úzké pneumatiky s malým valivým odporem (používají se galusky, které nemají duši). S těmito koly se jezdí po silnicích (silniční kolo) a závodní drahách (dráhové kolo). Vyráběna jsou také speciální kola na časovky. 
Trekkingové kolo (trekové kolo) je stavěno na cykloturistiku, má odolný rám a nabízí pohodlí a možnost přepravy více zavazadel. Je to vlastně kompromis mezi silničním a horským kolem: na silnici mají pláště menší odpor než u horského kola ale lze je použít i v lehčím terénu. Trekové kolo pořídíte již od 7 000, ti náročnější z vás však mohou až za 30 tisíc.
Randonneur kola pro jízdu nesoutěžních jízd na dlouhé vzdálenosti (od 200 km až po 1200 km), na které mají účastníci určitý čas (např. na 200 km je 14 hodin). Trasy nejsou značené, ale cestou jsou kontrolní body.
Lehokolo, na němž jezdec leží nebo se opírá, skýtá sice větší pohodlí oproti běžnému kolu, ale není příliš vhodné pro jízdu do kopce. Je co nejpohodlnější a s co nejmenším odporem vzduchu. Ležícímu cyklistovi je přizpůsobena i konstrukce: pedály jsou nahoře vepředu, řídítka uprostřed, buď nad sedlem, nebo pod sedlem.
Kola lze také rozdělit podle toho, k jakému sportu se užívají:
Dráhové kolo je velice jednoduché, lehké a jednorychlostní, postrádá dokonce i volnoběh a brzdy.
Kola na časovky jsou podobná silničním kolům s aerodynamickým tvarem.
Kola na Cyklo cross jsou buď podobná závodním silničním kolům, ale s širšími pneumatikami do terénu a nižšími rychlostmi a také jsou robustnější (avšak stále lehké), nebo horským kolům.
Downhill kola jsou speciálním druhem horských kol, se silnějším rámem a pozměněnou geometrií. Využívají se jen k downhill závodům, tj. terénním závodům, kde většina trati vede z kopce.
BMX má malá kola a jezdí se na něm BMX závody nebo freestyle BMX, při němž se na kole předvádí různé triky. Milovníci BMX si kolo mohou pořídit od 5 tisíc (ale i za 62 tis) [koloavsekolemnej5]
Kola na triatlon vycházejí ze závodních silničních kol, ale sedlo je více svislé. Toto koncentruje úsilí do čtyřhlavého stehenního svalu, což umožní závodníkovi šetřit jiné svaly na noze pro další část závodu. Tato kola mají také speciální řídítka.
speciální kola na kolovou a pro cyklistickou krasojízdu
Jak se obléknout na kolo? Sportovci a závodníci si většinou oblékají lehké, tenké a přiléhavé cyklistické dresy. V absolutní většině jde o cyklistické kalhoty s nohavičkami nad kolena a antibakteriální výstelkou pod zadek. Dělí se na ty, které mají šle přes ramena, a na ty, které jsou jen do pasu jako trenýrky. Dres má nejčastěji krátký rukáv a buď krátký zip, nebo rozepínání až dolů. To umožňuje trochu se ochladit při jízdě v horku do kopce. K tomu závodníci a sportovci používají různé funkční prádlo (tílka, trička s krátkým nebo dlouhým rukávem) a přes dres si pak podle potřeby – teploty – navlékají cyklistické vesty nebo větrovky. Pro turisty a sportovní turisty jsou dnes hlavním trendem volnější kalhoty – šortky s antibakteriální měkkou cyklovložkou. Ta bývá buď všitá do šortek, někdy je upínací, nebo je spojena s přiléhavými spodními kalhotami, přes které se přetahují volné šortky. Cyklistické šortky s vložkou se vždy berou na tělo, tedy "naostro". Spodní prádlo – trenýrky, slipy se zásadně nedoporučují. A to proto, že může způsobit velmi nepříjemné odřeniny. V případě většího chladu jsou na trhu různě silné cyklistické větrovky s dlouhými rukávySe slovem cyklistika se vám určitě spojí i nejznámější závod Tour de France - jedná o etapový závod, v němž si profesionální cyklisté změří své síly a výdrž. Poprvé se Tour de France jela již v roce 1903. Celý závod je doprovázen několika vozidly, které závod zajišťují a cyklistům pomáhají a také jim poskytují potřebné tekutiny i jídlo. Závod trvá tři týdny, během kterých jsou závodníkům dopřány dva dny volna. Mezi závodníky Tour de France se setkáváme s cyklistou, který má na sobě oblečený jasně žlutý dres. Takovýto dres je označením pro takzvaného vedoucího jezdce. Nejznámější závodníkem tohoto závodu je určitě Američan Lance Armstrong, který tento závod od roku 1999 do 2005 vyhrával. V roce 2008 vyhrál tento závod Carlos Sastre.
V České republice je nejznámější závod Nova Author Cup. V letošním roce (10. října) to bude již 14. ročník. Loňské závody vyhráli např. Václav Ježek nebo Tomáš Vokrouhlík .
Zdroje:
[PK]
.jpg)
