Je čas vyrazit na kolo
V práci jste si vzali dovolenou, ve škole jsou prázdniny a kromě exotických dovolených a koupání by nezaškodilo trochu aktivní relaxace. Nejpřirozenějším lidským pohybem je chůze a hned po ní následuje šlapání. Ano, šlapání na kole. Jak ale začít, pokud jste své kolo měli naposledy na základní škole a dnes jste se změnili nejen váhově, ale možná upadly i motorické schopnosti.
To, že jste na kole dlouho nejeli, samozřejmě příliš nevadí, pokud nějaké máte, i když ve sklepě. Takže první zjistíme, v jakém stavu je kolo a jestli je schopné nějaké té jízdy. Uděláme nutné opravy (většinou stačí jen zalepit duši, vyměnit pláště, namazat, občas je třeba seřídit lanka). Pokud se na kolo již nevlezeme nebo nám bylo ukradeno, rozhodneme se pro koupi nového kola. Použité kolo nemá moc cenu kupovat, rozdíl v ceně nebude tak drastický a každé opotřebení se zde časem projeví. Pokud se na kole chystáte jezdit jen tak po městě a občas nějaký ten výlet (do 50 km), bohatě postačí kolo do 10 000. Kola z Kauflandu už na tohle moc nestačí, ty většinou nic nevydrží a taky nejsou pohodlná a každý km navíc se stává utrpením. Mezi dobré značky patří například Superior, Author, Olpran. V každém obchodě s koly vám jistě rádi poradí a ukážou, jaké kolo by právě pro vás bylo vhodné. A nebojte se – tohle jsou odborníci a ne pojišťováci. Nebudou vám nutit nejdražší model, když hodláte vyjet jednou za měsíc. Existují tři základní druhy kol podle povrchu cest. Pokud víte, že na hory ani nezpevněné cesty ani nepáchnete a budete se držet silnic, nejlepší volbou bude právě silniční kolo. Má úzké pneumatiky (tedy nízký valivý odpor) a je velice lehké. Na druhém konci pomyslného spektra stojí kola horská, která u nás zažila v devadesátých letech obrovský boom. Ta jsou pevnější, protože musejí snášet mnohem větší namáhání, mají tlustší gumy, aby lépe držely na cestě a aby byl v nepřístupném terénu co největší záběr. Není problém jezdit po štěrkových cestách, hlíně nebo dokonce v lehkém bahně. Daní za to je, že se na asfaltové cestě víc nadřete. Existuje také jakýsi hybrid – kolo spojující výhody (i nevýhody) silničního a horského kola. Říká se mu trekkingové. V oblibě ho mají hlavně holky.
Když už nějaké to kolo máme, můžeme uvažovat o nějakých doplňcích. Mezi ty povinné patří přední i zadní světla, měly by být i blatníky. Dobře vám může posloužit tachometr, který vám poskytne nejen aktuální rychlost a ujeté km, ale i průměrnou rychlost, uejeté km celkem, vůbec nejvyšší dosaženou rychlost a někdy také spálené kalorie. Na kolo se hodí brýle, samozřejmě kvůli slunci, ale klíčovým úkolem je ochrana před hmyzem. Když jedete čtyřicítkou na silnici a najednou vám do očí vletí moucha, není to příjemný zážitek. Samozřejmě musíme myslet i na doplňování tekutin. Nejlepší mít na kole držák na lahev a tam čistou vodu. Samozřejmě můžete mít nějaký batůžek a v něm minerálku nebo se cestou zastavovat na pivo. Povinnost to pro dospělé není, ale může vám to zachránit život. Helma.
Až sednete na kolo, nepřepínejte své síly. Vaše první okruhy by měly měřit do 10 km. Postupně, pokud je budete bez potíží zvládat, můžete přidávat. Pokud ale jedete více než 100 km, měli byste jet raději ve dvou a pokud to není možné, vzít si určitě mobil, hodně tekutin, svačinu a lepení na duše. Není nic nepříjemnějšího než v polovině naší trasy píchnout. Mnoho kilometrů bez nehody přeje w4m.
[MJ 14.7.2010]
.jpg)
.jpg)
.jpg)
.jpeg)
.jpg)
.jpg)
