Říční netvor
Právě vždy v okolí řeky se v něm probouzel chtíč zabíjet a tento chtíč si vyžádal život mnoha prostitutek, dvou počestných žen a dokonce dvou malých dětí. Za většinu informací, které o něm víme musíme poděkovat odvážnému spisovateli Christopherovi Berry-deemu, který si s ním dlouhá léta dopisoval a poté se s ním dokonce setkal. Arthur John Shawcross přezdívaný Říční netvor sice nemá na svém kontě nejvíce objetí, zato je zarážející jeho krutost a naprostá bezcitnost, když znásilňoval mrtvá těla svých, mezi nimiž byly i malé děti a pojídal jejich části. Že svoji přezdívku nedostal nadarmo, dosvědčuje výčet jeho odporných skutků.
Artur byl malé, zakřiknuté dítě, kterého jeho spolužáci obdarovávali velkou dávkou šikany. Ani doma to neměl jednoduché. Jeho otec, bývalý námořník po něm i jeho třech sourozencích vyžadoval téměř vojenskou disciplinu a ani s matkou si příliš nerozuměli. Svůj vztek si vybíjel na zvířatech. Stahoval ryby zaživa z kůže, ubíjel veverky, nebo se strefoval šipkami do žab. U těchto svých zábav zjistil, že moč a exkrementy vytékající z umírajících bytostí strašně špiní a tak jim začal cpát do všech otvorů listí a jiný odpad co našel kolem.
V 19 letech, kdy se pomalu stával hrozbou pro společnost, narukoval do armády a rovnou do Vietnamu. Ačkoliv nikdy nezažil žádnou akci a dělal jen zásobovače, chlubil se, že zabil a znásilnil dvě vietnamky. Zezačátku se zdálo, že ho vojenská disciplina napravila, dokonce se během opušťáku oženil s Lindou Neryovou. Nikdo ale netušil, čeho všeho byl schopen, když ho na jaře 1969 propustili z armády. Nejdříve se rozvedl (celkem 4x), poté podpálil několik budov, přepadl benzinovou pumpu a nakonec skončil na dvaadvacet měsíců ve vězení.
Po propuštění si našel práci a znovu se oženil. Dva týdny po svatbě si šel Artur zarybařit k potoku jménem Kesley, vzdálenému asi míli od jeho domu. Cestou potkal desetiletého chlapce Jacka Blaka, který se s Shawcrossem občas vídal. Shawcross zradil důvěru tohoto malého chlapce a od té doby ho nikdo neviděl. Policie ho sice kvůli ztrátě chlapce vyslýchala, ale nemohli mu nic dokázat.
V náručí netvora
Ten den odvedl Shawcross malého chlapce přes železniční trať až k jezeru. To už ale nebyl Arthur John Shawcross kdo chlapce doprovázel, nýbrž Říční netvor. Nejdříve donutil chlapce, aby se svlékl a složil své oblečení na hromádku vedle sebe, jak ho to naučil otec. Ve chvíli, kdy Jack poznal, že už to není legrace začal utíkat, neměl však proti válečnému veteránovi žádnou šanci. Nikdo už dnes neví, jak dlouho honička trvala. Chlapec byl tak zoufalý, že se naboso pustil ke kolejím. Ostré kamínky u trati mu rozdrásaly chodidla a když se pokusil přelézt plot z ostnatého drátu zranil se a spadl svému pronásledovateli přímo do náruče.
Zhruba o měsíc později našli policisté ostatky malého Jacka poblíž jezera a vedle nich hromádku složeného oblečení. Shawcross ho ztloukl do bezvědomí, znásilnil, odřízl mu penis i varlata a obojí snědl. Tato vražda mu nebyla nikdy dokázána, přiznal se k ní až ve vězení, kdy už mu to bylo stejně jedno.
Možná, kdyby ho policisté usvědčili, nemusela by zemřít malá Karen Hillová, která dočasně pobývala u rodinných přátel v Pearl Street, protože jejich dům vyhořel. Shawcross, nebo spíše Říční netvor si ji vyhlédl, když si odpoledne hrála před domem na zahradě. Několik dětí zahlédlo Shawcrosse s malou Karen jít přes železný most na Black River a potom zkratkou z kopce.
Hned po ohlášení zmizení Karen vyhledali děti policii a dali jim podrobný popis pachatele, který se shodoval s Shawcrossem. Ještě týž večer našla policie zohyzděné dětské tělíčko napůl nacpané v kanalizační rouře. Shawcross ji znásilnil vaginálně i análně. Lékař konstatoval jako příčinu smrti udušení pod náporem bahna. Jak se naučil v mládí u zvířat i malé Karen nacpal do všech otvorů listí, trávu a další odpad co našel. Policie okamžitě nasadila psy a ti je dovedli až ke Shawcrossovým dveřím. Ten byl odsouzen k maximální výši trestu , který se pohyboval od dvou do pětadvaceti let.
Vězeňský psychiatr u něj určil diagnózu nebezpečného schizofrenického pedofila s příznaky periodicky výbušné osobnosti. Alespoň ve vězení dostával co proto. Ostatní vězni mezi sebou netolerovali vraha dětí a tak byl už od samého nástupu trestu bit a ponižován.
O čtrnáct let později, přesně 28. dubna 1987 byl s výrazným zlepšením chování a také kvůli přeplnění amerických věznic puštěn na svobodu. Třikrát rozvedený, šedovlasý a obtloustlý dvaačtyřicátník se se svojí přítelkyní Rosou Marií Walleynovou usadil v konzervativním Rochesteru.
Nový začátek – stejný konec
Oblíbil si jezero, kam na svém kole jezdil chytat ryby. Více než ryb však ulovil lidských životů.
Ani čtrnáct let vězení a stovky hodin u psychiatrů nedokázalo zahubit Říčního netvora, kterého měl v sobě Shawcross hluboko zakořeněného.
Ráno 24. března 1988 našla skupina dělníků plout tváří dolů zmrzlou Dorothy Blackburnovou, matku šestiměsíčního chlapečka a dvou starších dětí. Pitva stanovila jako příčinu smrti uškrcení rukama, také byla několikrát kousnuta do vagíny a klitorisu.
„Vysmívala se mi,“ řekl později Shawcross, „protože se mi nechtěl postavit. Vrazil jsem jí jednu a ona mě kousla. To mě strašně rozzuřilo. Proto jsem ji zabil.“
Hned po ní vpadla do náruče Říčního netvora sedmadvacetiletá Anna Marie Steffenová. Byla to vychrtlá narkomanka, která si vydělávala prostitucí na drogy. Shawcross se s ní setkal v restauraci odkud se vydali na Driving Park. Tam, při Shawcrossově oblíbeném orálním sexu ji popadl za krk a uškrtil. Tělo našli až 11. září na témže místě.
Shawcross musel vypadat a jednat velmi důvěryhodně. Získal si totiž náklonnost i alkoholičky Doroty Kellerové, která byla známa nejen svým alkoholismem, ale především nenávistí k cizím lidem – zejména k mužům. V posledních dnes svého života ji Shawcross zaměstnával jako uklizečku. Jednou spolu vyrazili na ryby na ostrůvek Seth Green Island. Když se svlékli a chtěli se milovat, začal ji Shawcross obviňovat z krádeží v domě a ona mu pohrozila, že prozradí jejich tajný vztah. Následně na to ji Říční netvor umlátil kusem dřeva. Později, když se na místo činu vrátil aby nad mrtvolou onanoval ji odsekl hlavu, kterou hodil do řeky. Našli ji 21. října, kdy už připomínala jen hromadu kostí v hadrech.
Shawcross si vybíral převážně ženy „nehodící“ se do společnosti. Narkomanky, alkoholičky, nebo prostitutky. Výjimku tvořila pětadvacetiletá Bláznivá Patty, jak se říkalo Patricii Ivesové. Ta se z kdysi krásné studentky změnila v drsnou prostitutku s rukama od shora dolů propíchanou od jehel. Pro Shawcrosse nebyl problém tuto vyhublou trosku zadusit. „Přiložil jsem jí ruce na ústa a přidržel nos. Nebránila se, vlastně skoro ani nebojovala,“ řekl později Shawcross.
Je s podivem, že Shawcross zabíjel i ženy, které měl rád. Příkladem toho je jeho další oběť, mírně retardovaná June Stottová. Ta nebyla ani narkomanka ani prostitutka, zato slýchala ve své hlavě hlasy a neustále se domnívala, že ji pronásledují zlí duchové. Nevěděla však, že strach měla mít spíše ze skutečných monster, než z těch ve své hlavě. Udělala totiž osudnou chybu a šla s Shawcrossem na ryby.
Říční netvor znal June velmi dobře, chodila si k němu domů občas pro jídlo. Když se jí u břehu řeky Genesee pokusil přimět k souloži, bránila se a vyhrožovala, že zavolá policii. Uškrtil ji a tělo tam nechal. Ani se nechce uvěřit, že existuje taková zvrácená mysl jako Shawcrossova, který se po dvou dnech vrátil, nožem ji rozřízl trup po celé délce a vykuchal ji. K tomu ji uřízl stydké pysky a snědl je. Když se ho ptali, proč nehodil tělo do vody odpověděl: „Když já ji měl svým způsobem rád…“
Další narkomanku, tentokrát teprve dvaadvacetiletou Francis Brownovou našli mrtvou 15. listopadu 1989. Shawcross ji podle vlastního tvrzení zadusil penisem. „Dělali jsme polohu 69 a ona chtěla, abych jí ho strčil co nejhlouběji do krku, ale začala se dusit. Nevytáhl jsem ho, aby mohla dýchat. Pochcala se mi do huby, ale já jí ho tam strkal dál. Jednoduše se udusila. Ještě jsem ji použil, dokud byla teplá. Líbal jsem ji, sál její jazyk a prsa, ale neměl jsem orgasmus.“
Přátelé na smrt
Další případ bezcitnosti a krutosti předvedl Říční netvor na třicetileté, retardované a ještě ke všemu němé černošce. Byla dobrou přítelkyní Shawcrosse a jak už to u jeho přítelkyň bývá, našli její nahé a zbyté tělo zčásti zasunuté pod automobilem na Megis Street. Stejně jako jiné oběti i ona měla v nose a ústech nacpané listí a jiný nepořádek. Kousek od těla leželo úhledně složené její oblečení.
Vražd přibývalo a rochesterská policie stále neměla žádnou stopu. Pohotovostní jednotky neustále pátrali v okolí vražd, avšak bez výsledku. Policie vyslýchala stovky prostitutek a varovala je před nebezpečným delikventem. Jednou z nich byla i June Cicerová, kterou Shawcross zabil jen pár minut po rozhovoru s detektivy.
To už byla poslední kapka. Technici dostali k dispozici zcela novou výbavu v ceně tisíců dolarů a do pátrání se zapojili složky NYSP/HALT a FBI/VICAP, experti z obou složek vytvořili psychologický portrét vraha. Všechna snaha byla však marná a Říční netvor lovil své oběti dál.
Další prostitutkou na dlouhém seznamu je narkomanka Elizabeth Gibsonová. Tu Shawcross stejně jako ostatní ženy zardousil a pohodil v lese. Elizabeth byla bojovnice a ve smrtelném zápasu ho škrábala do očí a zarývala do něj nehty. Její vražda nejvíce pomohla kriminalistům. Našli totiž na místě činu otisky pneumatik ve vlhké půdě a modrý lak půjčeného automobilu na místě, kde ho Shawcross poškrábal o strom.
Další oběti, svojí dobré přítelkyni dvaatřicetileté brunetce Darlene Trippiové, dokonce přinesl Shawcross nějakou zvěřinu a nad šálkem kávy si povídali o vraždách sužujících město. I ona byla prostitutka, ale protože ji měla rodina hodně ráda, moc se o tom nemluvilo. Jen o pár dní později ji Říční netvor zavedl dolů k řece Genese. Milovali se spolu, ale nedopadlo to příliš dobře, tak se Shawcross rozzuřil a praštil ji. Po zatčení dovedl vyšetřovatele k jejímu zmrzlému tělu.
Svoji neskutečnou drzost prokázal Shawcross při své předposlední vraždě. Vezl zrovna v kufru auta tělo prostitutky June Cicerové, když se rozhodl, že si zaskočí na kávu a koblihy. Naneštěstí byli v koblihárně i policisté s kterými si Shawcross povídal o sérii nevyřešených vražd. Když dojedl, odvezl tělo do Northampton Parku, kde ho hodil do řeky. U toho ho zahlédli kriminalisté prohledávající okolí v helikoptéře. Následoval už jen krůček k dopadení bestie.
Poslední obětí Říční bestie se stala další prostitutka Felicia Stephensová, která mu dokonce polonahá vběhla do auta ve snaze utéct rozčílenému pasákovi. Shawcross ji sice pomohl, jenže jako všechny ji vzal k řece a tam ji uškrtil. O tři dny později našel nějaký lovec v opuštěném srubu mrtvou ženu.
Šťastná náhoda
Řádění Říčního netvora bylo zamezeno spíše šťastnou náhodou, než policejními postupy. 4. ledna 1990 odpoledne kroužila policejní helikoptéra poblíž místa, kde bylo nalezeno oblečení zavražděné June Cicerové, když jeden z vyšetřovatelů zahlédl dole v potoce zmrzlé tělo. Téměř ve stejné chvíli zahlédl druhý vyšetřovatel silnějšího muže močícího, nebo onanujícího u hrazení mostu. Ten zvedl hlavu a jak zahlédl helikoptéru, všeho nechal a odjel v šedém chevroletu.
Zjistit, že auto patří opatrovnickému domu ve Spencerportu a následně ho vysledovat až ke Shawcrossovi už byla jen formalita. Ten zpočátku, když ho policie vyslýchala u něj doma, vinu popíral. Nechali ho proto přes noc doma a pokračovali v pátrání. Druhý den ho detektivové Lenny Boriello a Denis Blythe odvedli na policejní stanici. Výslech trval několik hodin, ale nakonec se Říční netvor přiznal. Byl odsouzen k odnětí svobody na 250 let. 10. listopadu 2008 zemřel ve věznici na zástavu srdce. Až do své smrti nedokázal nikdy vysvětlit ani obhájit své činy.
Viktor Franc
[29.1.2010]
.jpg)
.jpg)
.jpg)
.jpg)
