Existuje něco mezi nebem a zemí?

Otázka stokrát položená, nikdy nezodpovězena. Existuje něco mezi nebem a zemí, existují nějaké síly, které zatím nebyly změřeny a zachyceny vědeckými přístroji? Procházejí se mezi námi duchové, může někoho posednout démon? Zkusme se nyní oprostit od omezenosti západního myšlení a zamysleme se nad problémem i z jiné stránky.

Západní věda a náš koncept myšlení nepřipouští existenci něčeho, co nebylo řádně zadokumentováno a co není popsáno ve vědeckých encyklopediích. Převládá materialistický náhled na svět a co by mělo mít jinou podstatu, je okamžitě odsouzeno k zániku. Co když je ale všechno trochu jinak? Jak je možné, že všechny minulé civilizace, ať už se jednalo o Slovany, Germány,  Kelty anebo americké Indiány, měli k této otázce zcela jiný přístup a dokázali mluvit s duchy, bohy a vyvolávat zemřelé? Vědecký pokrok moderní civilizace měl za následek upnutí se k vědeckým metodám a do pozadí byly zatlačena nejen intuice, ale možná i dříve běžné schopnosti lidí.

O tom také svědčí fakt, že duchové a různé paranormální jevy jsou spojovány s malými dětmi, které jsou ještě ke všemu otevřené a berou věci tak, jak je vidí. Dítě je potom vychováváno a vzděláváno a je mu důrazně vysvětleno, že to, co údajně vidí, neexistuje a musí věřit tomu, co mu řeknou rodiče a né tomu, co samo vidí.

Podobný přístup je aplikován i ve vyšetřování tzv. poltergeistů, kdy dotyčná rodina trpí pod útoky zlého ducha či démona a různí specialisté, na místo toho, aby se jí snažili pomoct a odhalit skutečnou příčinu, jsou s vysvětlením rychle hotoví. Mají univerzální odpověď, a to, že se chtěla pubertální dceruška zviditelnit anebo že se tatínek opil a v noci dělal nepřístojnosti typu demolice bytu. Takovým rádoby vědeckým skeptikům potom nestačí žádný argument na existenci něčeho duchovního a jakékoli snahy jsou marné. I kdyby na vlastní oči viděli ducha a vznášející se nábytek, nebudou tomu věřit, protože to nezapadá do jejich konceptu. Nejznámější případ poltergeista je asi z roku 1777 z anglického města Enfield. Rodina Hodgsonových byla napadena poltergeistem a trvalo dva roky, než byl poltergeist "poražen". O tomto případu bylo mnoho napsáno a také natočeno několik filmů, například V Zajetí démonů. Vědci se v tomto případě shodli, že mechanismus těchto problémů vychází z člověka, konkrétně tady z malé Jane, která dokázala využívat tzv. psychokineze, tedy pohybovat předměty na dálku. Je to popisováno jako obrácená neuróza, kdy nahromaděný stres dokáže v člověku vyvolat takové napětí, které vede až k telekinezi. Jiní vědci jsou k tomu skeptičtí a dál věří, že celý tento poltergeist byl podvod.

Zkusme se někdy otevřít oči a připustit existenci něčeho, co jsme dosud neviděli. Jako krásný příklad můžeme použít objev primátů Goril. Na začátku 20. století lidé věřili, že už objevili veškerý širý svět a že už nemůže překvapit žádný nový druh. Když tu najednou jeden cestoval přivezl lebku gorily a povídal, že viděl v pralese tento nový druh lidoopa. Lidé se mu vysmáli. Jak může existovat nový, ještě neobjevený druh? Jak může existovat takový obrovská opice? Lidé uvěřili, až jak byly první gorily dovezeny do Evropy.

[MJ 18. 12. 2016]