Existuje posedlost ďáblem?
Určitě jste se setkali s pojmem, že někdo je „posedlý ďáblem“. Téměř ve všech náboženstvích se setkáváme s tím, že démon, ďábel anebo prostě jen zlý duch „vleze“ do těla nic netušícího člověka a ten potom vykonává jeho vůli. Na toto téma byla také natočena spousta filmů a do širšího povědomí vešel pojem posedlost ruku v ruce s pojmem vymítání nebo exorcismus. Zkusme se podívat na fakta a zjistit, jak to je ve skutečnosti…
Ďábel je obecně označení pro člověka nepřátelské síly. To je ovšem hodně obecná formulace – pokud bychom chtěli přiblížit slovo ďábel konkrétněji, záleží to na jednotlivých náboženstvích, protože každé vnímá tuto „postavu“ svým způsobem. Naší civilizaci je nejbližší asi křesťanské pojetí ďábla. Podle této definice se jedná o nadpřirozenou bytost, která stojí v opozici proti Bohu. Podle představ křesťanů se jedná o padlého anděla, který touží získat kontrolu nad světem a bojuje proti Bohu. Je ztělesněním všeho zlého a špatného. Například i had, který Evě vnutil jablko v ráji, byl svým způsobem satan. Tento ďábel nabírá různou podobu a může se také stát, že někoho ovládne a přináší své oběti spousty problémů. Většinou jsou projevy podobné epilepsii anebo psychickým poruchám. Většina případů posedlostí jsou skutečně psychické nemoci, ale nalezneme případy, na které je věda krátká. Mezi nejčastější příznaky spojení se satanem patří sebepoškozování (velmi těžké, například lámání končetin), nadpřirozená síla, agresivita, změny hlasu anebo znalost cizích řečí, o nichž oběť do té doby neměla ani potuchy. Někdy nehovoříme o vtělení samotného satana, ale prostě jen zlých démonů, někdy jich může člověka napadnout i více najednou.
Vymítání
Pokud někoho skutečně posedne ďábel a je jisté, že se nejedná o psychickou poruchu, je nutné přistoupit k vyhánění ďábla, k tzv. vymítání nebo-li exorcismu. Jedná se o činnost, kterou mohou vykonávat pouze kněží pověření biskupem a je to práce z největší části založená na víře, ovšem k jejímu úspěšnému vykonání jsou potřeba i znalosti z psychologie a medicíny. Exorcistů je ve světě velmi málo a své know-how si střeží jako oko v hlavě. Není radno si zahrávat s vyšší mocí. Několik exorcistů působí i v České republice, ale jak sami přiznávají, skutečný případ vymítání je velmi, velmi vzácný. Exorcisté studují na Vatikánské univerzitě, kde je přímo takový obor. Vymítání bývá nebezpečný proces, při kterém je posedlý člověk velmi agresivní a může někoho poranit. Vymítač musí být pevné víry a silné psychiky. Mezi jeho nástroje patří krucifix, bible a svěcená voda. Vymítání ďábla je tedy věc v kompetencích církve. Ne vždy je ale vymítání úspěšné a tak jako tak se jedná o nebezpečnou činnost pro oběť i pro kněze.
[MJ 12. 7. 2012]