Filadelfský experiment

Jako filadelfský experiment je označován pokus vlády USA se zneviditelněním lodě. Nemáme nyní na mysli neviditelnost v dnešním smyslu – to znamená, že objekt je neviditelný na radaru, ale myslíme teď skutečnou, fyzickou neviditelnost. Protože se jednalo o přísně utajovaný projekt, jsou informace o něm kusé a nemůžeme vědět, jestli se vše událo přesně tak, jak je popisováno. Pokud jsou ale následující informace pravdivé, znamená to, že Spojené státy disponují technologií, která převyšuje dosud známé vojenské možnosti rovnou o několik tříd.

Již v roce 1925 publikoval Albert Einstein několik článků, v nichž se snažil prokázat existenci jediného pole, v němž by byly zahrnuty všechny síly vyskytující se v přírodě (gravitační, elektromagnetická, slabá a silná jaderná interakce). Tuto studii nakonec nedokončil a mnozí se domnívají, že právě kvůli tomu, že díky těmto poznatkům by bylo možné ve vojenství uskutečňovat věci, o kterých se zatím lidem ani nesnilo.

Ve třicátých letech se v USA rozběhl projekt „Duha“, jehož podstatou bylo vymyslet technologii, která by dokázala oklamat radar a objekty by byly tedy pro nepřátelské radary neviditelné. Třešničkou na dortu tohoto projektu byl pokus o objevení technologie, která by činila objekty skutečně neviditelnými. Na projektu Duha pracovaly největší vědecké špičky té doby. Například Nikola Tesla, John von Neumann anebo Thomas Brown.

A jak provést samotnou neviditelnost lodi? První je třeba uvědomit si, jak lidské oko objekty vidí. Nevidíme objekty jako takové, nýbrž paprsky světla, které se od objektů odráží a dopadají do našeho oka. Pokud by se žádné paprsky od objektu neodrážely, objekt by byl pro lidské oko neviditelný. V praxi to fungovalo tak, že se na loď umístily obrovské generátory, které měly vytvořit silné elektromagnetické pole, díky němuž by se světlo neodráželo od lodi, ale vyslalo by směrem k pozorovateli paprsky, které by se jakoby odrazily zpoza lodě. Pozorovateli by se jevilo, že vidí jakoby skrz loď – respektive pozorovatel by žádnou loď ani neviděl. Zradou na tomto projektu bylo, že v elektromagnetickém poli, které vzniklo na palubě lodi, existovaly částice, které se pohybovaly rychleji než světlo a tudíž mohlo dojít k manipulaci s časoprostorem. Na lodi přestaly platit fyzikální zákony a loď se ocitla v hyperprostoru.

První skutečný pokus se odehrál v roce 1940 v přístavu v Brooklynu. Loď byla bez posádky a došlo k tomu, že byla na radaru neviditelná. Námořnictvo bylo tímto úspěchem nadšeno a požadovalo urychlení projektu. Nikola Tesla odmítal testovat lodě s posádkou s tím, že to může být nebezpečné a že situaci nemá ještě úplně pod kontrolou. Ale k čemu je armádě loď bez posádky? Do čela projektu jmenovali Johna von Neumanna a ten se do dalšího testování pustil s chutí.

12. srpna došlo k dalšímu testu, tentokrát s posádkou. Na torpédoborci Eldridge byly spuštěny obrovské generátory, v jeho okolí se objevila zelená mlha a celá loď zmizela lidem z očí. Loď byla neviditelná i pro radary a pro rádiový signál. Nikdo ale nevěděl, kde se fyzicky loď nachází a jak ji dostat zpátky. Tento neutěšený stav trval 3 hodiny. Potom se loď objevila zase tam, kde ji lidé viděli naposled. Všechno vypadalo na první pohled v pořádku a vědci tedy vstoupili na palubu lodi. Posádka na lodi byl těžce dezorientovaná, někteří vojáci zešíleli. Na palubě se povalovalo také velké množství mrtvol. Někteří byli bez viditelných zranění, jiní byli spálení na uhel. Nejděsivější byly nálezy vojáků, kteří byli jakoby součásti lodi. Část těla byla vně, část „zarostla“ do paluby. Tito vojáci pomalu a trýznivě umírali. Na samotné lodi bylo poškození minimální. Nakonec se zjistilo, kde se loď Eldridge nacházela v době svého zmizení – na deset vteřin se objevil ve dvě stě mil vzdáleném přístavu Norfolk ve Virginii. Omyl byl vyloučen. Takže loď nezmizela, jen došlo k její teleportaci.

Projekt si zahrával s fyzikálními zákony víc, než bylo zdrávo, tak bylo od něj nakonec upuštěno. Z přeživších účastníků pokusu se úplně neuzdravil nikdo a celý život je provázely noční můry a zvláštní úkazy. Zda-li jsou výše popsané věci zcela pravdivé, už dnes asi nezjistíme. Na motivy těchto událostí byl natočen i film „Experiment Philadelphia“.

[MJ 26. 4. 2012]