Jak to bylo s popravou českých pánů – Jáchym Ondřej Šlik
J
áchym Ondřej Šlik se narodil 9. září 1569 v Ostrovu u Karlových Varů. Jeho rodina byla vyznáním luteránská a velice zámožná. Nutno podotknout, že Šlikové byli významným rodem a jeden z jejich linie – Jindřich Šlik velel v bitvě na Bílé hoře Moravskému praporci. Jedná se o dvě různé osobnosti. Rodina Jáchyma Ondřeje ovládala doly v Jáchymově a měla z nich značný profit. To se ovšem změnilo, když císař Ferdinand I. převzal doly pod státní správu. Díky tomu to aktu se od této doby rod Šliků stavěl proti Habsburkům.
Byl šlechtic, měl titul hrabě a mnoho majetku v Německu, kde také studoval (na univerzitě v Jeně). Sloužil také v Drážďanech, kde pomáhal vychovávat saské prince. Jeho jméno je trochu komplikované, celé totiž zní správně Jáchym Ondřej Šlik, hrabě z Pasounu a Holejče. Italské město Pasoun (Bassano) i slovenský Holejč Šlikové vlastnili. Samozřejmě mezi jejich državy patřilo mnoho dalších měst (např. Sokolov, Kunstát a další). Obecně nebyl Šlik příliš ukrutný nebo odvážný. Vnímání jeho postavy je do jisté míry nejednoznačné. Jediné, co mu opravdu šlo, bylo řečnění. Do Čech se vrací až v roce 1600. Do jisté míry se zasloužil o vydání císařského Majestátu zaručujícího náboženskou svobodu. Po Rudolfu II. nastupuje jako římský císař a český král Matyáš Habsburský. Ten mu byl nakloněn a Šlik se stává významnou osobností ve státě. Od roku 1611 je královským maršálkem a zastává úřad vrchního berníka.
Jako politik nebyl příliš silný. Měl velké výkyvy nálad, názorů i schopností. Chyběla mu ráznost, zato však velmi obratně a rád řečnil. Byl velice výmluvný. Avšak nedokázal hned poznat, jak se situace bude vyvíjet – nebyl příliš moudrý ani mazaný. Jeho jediným prozíravým krokem v době vedení protihabsburské opozice byl zájem o získání podpory měst. Tuto nutnost většina šlechticů přehlížela. V roce 1617 měl vystoupit jako mluvčí opozice proti přijetí Ferdinanda Štýrského za českého krále a obhajovat volitelnost českého trůnu, ovšem v této klíčové chvilce selhal. Pronesl řeč proti opozici, čímž ji zcela zdiskreditoval a došlo k silnému oslabení protihabsburské opozice.
Ve stavovském povstání v letech 1618 – 1620 se podílel na svolávání sněmu opozičních stavů, účastnil se defenestrace a později se stal členem direktoria. Se slezskými a lužickými stavy dokonce jednal ve prospěch českého povstání, pomoc hledal také u kurfiřta Jana Jiřího, kterého podporoval při kandidatuře na český trůn. Nakonec byl ale zvolen Fridrich Falcký, za jehož vlády se Jáchym Ondřej Šlik stal nejvyšším sudím a fojtem Horní Lužice. Bitvy na Bílé Hoře se neúčastnil a po prohře českých stavů odjíždí do Zhořelce, odkud vede četnou korespondenci Lichtenštejnovi i saskému kurfiřtovi, aby se za něj přimluvili u císaře. Když padla Lužice roku 1621, vrací se tajně zpět do Čech. Šlik si ale svobody dlouho neužil, protože kurfiřt nelenil a jeho špehové pročesávali české luhy a háje křížem a krážem. Byl nalezen, zadržen a odvezen do Drážďan. Zde byl několik týdnů vězněn a nakonec byl Janem Jiřím vydán do Vídně. Během věznění a výslechů se prý choval podlézavě a snažil si zachránit kůži, ovšem na popravu, která se konala 21. června 1621, vešel hrdě a beze strachu. Byla mu uťata pravá ruka a potom hlava. Na popravu šel jako první. Tělo bylo převezeno do Plané, kde je pochován v rodinné hrobce.Měl celkem 3 manželky. Tou první byla Anna Marie Libštejnská z Kolovrat, s níž měl 3 děti, druhá byla Elizabeth Šliková a třetí Ursula Sofia von Oppersdorf.
Reference, odkazy:
- KOLEKTIV AUTORŮ. Kdo byl kdo v našich dějinách do roku 1918. Libri 1993. ISBN 80-901579-0-4
- http://otta.cechove.cz
- http://zpravy.rozhlas.cz
[MJ 26.4.2010]
.jpg)
.jpg)
