Ruský experiment - fakta nebo fikce?

Na internet se dostaly zajímavé zápisky z ruského přísně tajného experimentu NKVD. Tento pokus se někdy označuje jako experiment s Nikolajevovým plynem anebo spací experiment. Cílem bylo vyvinout supervojáka, který by měl sníženou potřebu spánku a rychlejší regeneraci. Tím pádem by bylo možné zredukovat počty vojáků anebo zvýšit efektivitu armády. Jen těžko můžeme zjistit, zda-li jsou tyto zápisky, které se dostaly na veřejnost fikcí anebo se tyto hrozné věci skutečně odehrály.

Všechno spustil tzv. Nikolajevův plyn - látka, která měla udržet vzhůru vojáky i během několik dní trvajících bitev. Tímto způsobem by získala Rudá armáda velkou strategickou výhodu. Neví se přesně, kdy tento experiment proběhl, ale má se za to, že někdy mezi let y 1945 - 1950. Je tedy možné, že hovoříme o období, kdy ještě probíhala druhá světová válka. Tak jako tak bylo sovětské generalitě jasné, že přichází doba plná napětí a světový konflikt se může rozhořet nanovo.

Do experimentu bylo vybráno 5 trestanců, kteří byli v průběhu druhé světové války označeni jako  nepřátelé SSSR. Těchto 5 subjektů bylo nahnáno do hermeticky uzavřené místnosti, do které byl přiváděn vzduch smíchaný s Nikolajevovým plynem. Místnost byla vybavena mikrofony a oknem s tlustým sklem, přes které vědci tyto subjekty pozorovali. K dispozici vězni měli toalety, pitnou vodu, lůžko, dostatek potravin a knihy. Předpokládaná doba experimentu byla 30 dní. První čtyři dny probíhaly docela standardně. Subjekty si povídaly většinou o svých traumatických zážitcích z války. Potom ale situace začala vymykat kontrole...

Všech pět jedinců začalo protestovat proti místu, v němž jsou uzavřeni a dožadovali se propuštění. Dále u nich vypukla silná paranoia a vzájemná komunikace se omezila na minimum. Namísto toho začali šeptat do mikrofonů a proti sklům. V den devátý se jeden z vězňů zbláznil úplně. Začal běhat po místnosti a křičet z plných plic. Tato aktivita u něj trvala tři hodiny, což mělo za následek poškození hlasivek. Aby vědci nemohli zvenčí sledovat průběh experimentu, začaly subjekty mazat po okně své vlastní výkaly. Vědci ztratili vizuální kontakt a tím i kontrolu nad experimentem. Bylo rozhodnuto, že dojde k otevření komory. Vědci spolu s vojáky oznámili testovaným subjektům: "Otevíráme komoru, abychom mohli zkontrolovat mikrofony. Odstupte od dveří a lehněte si na zem, jinak budete zastřeleni. Souhlas přinese jednomu z vás svobodu." Dostalo se jim strohé odpovědi: „Už nechceme být osvobozeni!“ I tak ale došlo k otevření komory...

To, co spatřili, přesahovalo všechny hororové představy. Čtyři z pěti postav byly sice naživu, ale ve zuboženém stavu. Odtok na odpad byl uprostřed místnosti zanesen kusy lidského masa. Všechny přeživší čtyři subjekty vykazovalo poškození kůže a tkání, které si způsobili sami. Docházelo tedy k masivnímu sebepoškozování. Většinu vnitřních orgánu z oblasti břicha si subjekty samy vyrvaly ven. I přesto se jim v komoře natolik líbilo, že v žádném případě nechtěli ven, naopak dožadovali se toho, ať mohou zůstat a ať je opět do komory zaveden Nikolajevův plyn. Za velkých bojů byli nakonec vytaženi násilím.

Nejvíce poraněný subjekty byl doveden na operační sál, kde stále nemohl být zklidněn ani několika dávky sedativ a ani přesto, že jej přidržovala spousta vojáků. Zpřetrhal tlusté kožené pásky, kterými byl připoután. Nakonec se jej podařilo uklidnit, avšak jeho srdce dotlouklo. Subjekt zemřel. Podobnou operaci, avšak již úspěšnou, provedli doktoři i s dalšími pacienty. Nakonec bylo rozhodnuto, že zbylé subjekty vystaví znovu účinkům Nikolajevova plynu. Dva byli vráceni zpět do komory a uzavřeni. Nakonec jim tam znovu pustili plyn. Poté tam vešli tři ozbrojení vědci, aby subjekty prozkoumali. Jeden ze subjektu byl agresivní, tak agent KGB nakázal zavřít komoru i s vědci. Subjekt začal vykazovat agresivitu a ukradl pistoli jednomu z vědců a zastřelil dva vědce. Třetí vědec neváhal a střelil subjekt mezi oči. Vědec poté přistoupil k druhému subjektu připoutanému ke stolu a zařval „Nebudu zavřený v tady s těmito věcmi! Ne s tebou!" a zeptal se dříve normálního člověka „Kdo jsi? Musím to vědět!" Subjekt se usmál a řekl: „Zapomněl jsi tak snadno? Jsem vy, jsem chaos prosící o svobodu v těle vás všech, jsem to, před čím se schováváte ve vašich postelích každý den, jsem to co potkáváte ve svých snech". Výzkumník se odmlčel a řekl „sbohem" zamířil subjektu na srdce a vystřelil. Po 30 dnech se poslední subjekt zbláznil a musel být usmrcen.

[MJ 15. 8. 2013]