Tríbeč – nejzáhadnější místo Slovenska
O záhadných místech v České republice jsme psali už mnohokrát. Tentokrát zabrousíme k našim východním sousedům a budeme se věnovat pohoří Tríbeč. Jedná se o zajímavou lokalitu poblíž města Nitra. Svou nadmořskou výškou patří na Slovensku spíše k trpaslíkům – Velký Tríbeč měří pouhých 829 metrů. Pohoří Tríbeč však upoutalo pozornost něčím jiným než nadmořskou výškou.
Pohoří Tríbeč je považováno za tajemné místo. V průběhu několika desítek let se zde mělo odehrát několik záhadných zmizení lidí. Události měly vždy velmi podobný scénář. Obyčejný člověk procházel krajinou, slehla se po něm zem, začali po něm pátrat dobrovolníci i profesionální složky, ale člověk nebyl k nalezení. Objevil se vždy až za několik dní, byl ale vážně zraněný a dezorientovaný. První zadokumentovaný případ se odehrál v roce 1929, kdy se místní lesník Šamšály vydal pěšky ze své chalupy do jiné osady. Po dvou dnech ho hledali nejen známí, ale i místní četnictvo, které nakonec došlo k závěru, že Šamšály beze stopy zmizel. Buď se mu stala nehoda, při níž zemřel a tělo nebylo nalezeno, nebo se rozhodl z oblasti odejít někam jinam a začít nový život, aniž by o tom někomu řekl. Tělo lesníka Šamšályho nebylo nikdy nalezeno.
O rok později, v roce 1930, měla osmnáctiletá Marie donést z vesnice Mankovce do vesnice Zlatno balík potravin své babičce. Příběh jako vystřižený z Červené karkulky však neměl dobrý konec. Maruška se ztratila a její tělo nebylo nikdy nalezeno, i přesto, že po něm pátrala celá ves i četnictvo. Třetí případ se stal v roce 1934. Tentokrát se jednalo o dělníka z místního lomu, který nepřišel po směně domů. Stejně jako v předchozích případech, i tady nebylo tělo nikdy nalezeno. To máme tři záhadná zmizení za pět let. To nejlepší ale mělo teprve přijít.
Výše uvedená tři zmizení by se dala logicky nějak vysvětlit – mohlo se jim stát nějaké neštěstí nebo se uvedení lidé mohli stát obětí zločinu. Čtvrté zmizení otevírá brány tajemna dokořán. V roce 1939 v Baťovanech (dnes obec Partizánske) pracoval nějaký Walter Fischer. Od pondělí do soboty pobýval v Baťovanech a na neděli jezdíval za svou ženou do nějaké blíže neurčené vesnice v okolí. Na tom, o kterou vesnici se přesně jednalo, se badatelé dodnes neshodli. Jednu neděli ale na svůj tradiční výlet neodcestoval. Kolegům řekl, že se potřebuje projít po horách a vydal se na procházku do vesnice Zlatno (o té u jsme dneska slyšeli), respektive cílem měl být snad Černý Hrad, který leží poblíž. Problém je v tom, že by podle svých plánů měl během jednoho dne ujít přibližně 50 km horským terénem. Jak asi všichni tušíme, Walter další den (v pondělí) nepřišel do práce. Trvalo čtyři týdny, než se o jeho osud někdo skutečně začal zajímat. Osobou, která rozjela vyšetřování, byla jeho žena. Z práce byl pro nezdůvodněné absence propuštěn a policie začala po Fischerovi pátrat. Vzhledem k tomu, že byl nezvěstný téměř měsíc, nemělo pátrání valný výsledek. A nyní přichází moment, který odlišuje tento případ od dvou předchozích. Dne 8. května 1939 byl Walter nalezen. Byl nalezen v bezvědomí, s těžkými popáleninami a ve špatném psychickém stavu. Jeho bývalý zaměstnavatel se nakonec postaral i o jeho léčení, shledal se i se svou ženou, ale už se nejednalo o toho Waltera před zmizením. Prakticky nekomunikoval a byl převezen do ústavu pro choromyslné v Žilině. Zatím se nepodařilo přijít s žádnou ucelenou představou, co se vlastně stalo a co celé ty tři měsíce dělal.
[MJ 16. 6. 2019]