Vědci vzkazují: upíři v českých zemích opravdu existovali

Vlkodlak, vampýr, Nachzebrer či v našich zemích pod jmény mora nebo upír. Bytosti, které v noci opouštějí své hroby či těla, aby škodily lidem. Existuje nespočet svědectví, vědeckých pramenů, či dokonce několik nařízení panovníka či papeže, které existenci upírů či mor potvrzují. Svého času se vampýrismem v českých zemích zabývala Česká akademie věd a psalo o nich mnoho vědců, včetně nejznámějšího českého kulturního historika Čeňka Zíbrta. Vznikly dokonce vědecké příručky, které rozlišovaly mnoho skupin a podskupin vlkodlaků, vampýrů či upírů...

První potvrzený upír v Čechách

První polovina 14. století, na trůn se dostává Karel IV., což znamená pro země Koruny české dobu největšího rozkvětu a pohody. To samé však nemohou říct lidé z Blova u Kadaně. Do této vsi nepřišlo štěstí, ale smrt. Krátce po úmrtí a pohřbu pastýře jménem Myslata jsou s rozbřeskem prvního ranního slunce často nalézány mrtvoly lidí, kteří byli uškrceni. Mrtvých den po dni přibývá, ale pachatele nemůže nikdo najít. Místní netrápí jen smrt jejich blízkých, ale také přízrak, který děsí lidi na Kladensku. Obyvatelé se tak po podezření, o koho by se mohlo jednat, rozhodnou tělo Myslaty probodnout kůlem, jak to bylo s upíry zvykem. Tomu to však nic neučiní a ještě svým útočníkům ironicky odvětí: „Byli na mě zlí, ale dali mi hůl, abych se mohl bránit psům...“ Myslata tak musel být podruhé chycen a tentokrát byl spálen... poté již nikomu neublížil, ale kroniky ještě uvádějí, že ještě v den své kremace stihl zabít 3 lidi.

Mory v Čechách

Myslata však nebyl rozhodně jediným upírem, který je potvrzený několika zdroji. V průběhu let se objevovali další a další. Později se takovýmto osobám v českých zemích začalo říkat mory, pokud byly výjimečně mužského rodu, tak morous. Vědci dále uvádějí rozdíly mezi morou a upírem, který měl například chránit lidi se srostlým obočím. Kroniky a přední vědci novověku popisují řadu případů takovýchto osob. Mnohokrát došlo k otevření hrobky údajné mory několik týdnů po její/jeho smrti. I přesto se ostatky mrtvého vůbec nerozkládaly a nezapáchaly. Naopak nebožtík měl růžovou pokožku a když došlo k probodnutí srdce, vytekla z něj krev. V jižních Čechách lidé věřili, že morou se stane člověk již při narození na nevhodný den (úplněk, Tučný čtvrtek o půlnoci) a pak má toto dítě ploché nohy, srostlé obočí a dva zvýrazněné zuby.

S postupem času vzniklo slovo mořit, které mělo vyjadřovat všechny nekalé činnosti mory. Ty měly nejčastěji škodit lidem ve spánku, přičemž samotné mory vnikly do místnosti klíčovou dírkou a člověka uspaly příjemným a hlubokým spánkem. Poté obvykle z člověka sály krev, a to buď přes bradavky či skrze levou paži. Aby tomu člověk zabránil, měl se natřít česnekem. Etnografická literatura 19. století tak třeba předkládala lidem návody, jak mají večer ulehnout ke spánku, aby nemohli býti napadeni morou. Zkřížené paže a spánek na boku měl zabránit moře v možnosti sát z člověka krev. V Bílých Karpatech se proti morám chránili vývarem z hlavy mrtvoly, který uvařila cikánka. Ve východních Čechách se zase na obranu nechal mus preventivně pokousat od ženy. Existují i případy, kdy se mohl mladý nezadaný muž mory chytit, čímž se stala jeho ženou nebo služebnou. I tak však vyčkávala, aby mohla dále ve své činnosti pokračovat.

Podoby mory

Ačkoliv za bílého dne mory vypadaly nejčastěji jako velmi půvabné dívky, této výhody nevyužívaly. V noci totiž své tělo opouštěly. O tom, jaký vzhled měly v noci se liší svědectví podle geografické oblasti ve které působily. V Čechách se mělo jednat o tenký stín, bílou kočku či stéblo trávy, zatímco v Polsku se mohla zjevit jako kolo od vozu, či had a v Srbsku jako kobyla nebo menší zvíře. Z jiných koutů světa se můžeme dočíst, že mora byla v noci obryní, která mohla proklouznout nejmenšími otvory, či trpaslíkem.

Upíři, vlkodlaci a jiní

Mimo mory však byli lidé ohrožováni vlkodlaky, rozličnými druhy upírů a ostatními přízraky, které jsou nesčetněkrát popsány v kronikách. V historii byla několikrát situace tak vážná, že se jí museli zabývat panovníci státu či i papež. Ale o tom snad někdy příště...  Redakce Web4men tak pro Vás chystá další exkluzivní informace, které již byly dávno zapomenuty pod prachem času!

[JG 9. 10. 2014]