Dobývání vesmíru

Po skončení druhé světové války, kterou vyhrává dosud relativně jednotná velká koalice složená z USA, Velké Británie, Francie a SSSR, nastává ihned válka další. Hovoříme o tzv. studené válce, v níž se proti sobě postavili bývalí spojenci. Studená válka nikdy nepřerostla v tzv. horkou válku, ve které by se utkaly regulérní armády USA a SSSR v plné síle. Naopak vyplývala na povrch pouze prostřednictvím vedlejších konfliktů (Korea, Vietnam, blízký východ) a prostřednictvím souboje o dobytí vesmíru. Kdo tento závod nakonec vyhrál a jak to celé probíhalo si přiblížíme v následujícím článku.

Raketový výzkum v podstatě započal v Německu ve třicátých letech, kde se během druhé světové války dostal do popředí zájmu a nacistické Německo v této oblasti svým protivníkům zcela odskočilo. Jeho technologická převaha byla drtivá. Předním německým výzkumníkem byl známý Werhner von Braun, který se proslavil svou raketou V-2, která se stala základem balistických raket pro celé dvacáté století. Tento vědec sice nebyl zapáleným nacistou, ale tak jako tak nacistům výrazně pomáhal. Jeho výrok „Raketa V-2 byla dobrá raketa, jen dopadala na špatnou planetu“ je snahou o alibismus.

Poté, co Američané a Sověti pronikli na území Německa, začali urychleně shromažďovat veškeré materiály a dokumentaci týkající se raketového výzkumu. Kromě toho zatkli a vzali pod svou kontrolu spousty vědců, konstruktérů. Šéfem amerického raketového výzkumu se stal již zmíněný přední německý odborník Wernher von Braun. Sovětskému programu šéfoval neméně inteligentní Sergej Pavlovič Koroljov. Dobývání vesmíru začalo naplno v padesátých letech.

Nutno podotknout, že SSSR díky přísnějšímu státnímu režimu a díky možnosti sypat neomezené prostředky do armády a letectví měl zpočátku navrch. V USA totiž nebylo tak jednoduché zvýšit daně, zanedbávat základní lidské a společenské funkce. I když Američané tušili, že závod se Sovětským svazem nebude nic lehkého, byli pořádně v šoku, když 4. října 1957 Rusové vypustili do vesmíru první umělou družici. Jmenovala se Sputnik a od tohoto data se začíná psát kosmická historie lidstva. O necelý měsíc později se dostal do vesmíru první živý tvor - pes Lajka. Američné, vědomi si své ztráty, vysílají do vesmíru také první družici - avšak první pokus byl neúspěšný. Teprve 31. ledna 1958 se Spojeným státům podařilo úspěšně vyslat družici - nesla název Explorer. V USA bylo jasné, že takový projekt jako dobývání vesmíru bude potřebovat zcela nový a zvláštní úřad, který by byl vyčleněn jen na tento úkol Vzniká NASA. Sověti si připsali další - a velmi významné prvenství, když vyslali prvního člověka do vesmíru. Prvním kosmonautem světa byl vynikající armádní letec Jurij Alexejevič Gagarin, který v modulu Vostok 1 obletěl Zemi dne 12. dubna 1961. Zpráva o tom, kdo vyslal prvního člověka do vesmíru, Američanům doslova vyrazila dech.

Další metou už bylo jen přistání člověka na Měsíci. Sověti totiž na Měsíc již úspěšně poslali sondy bez lidské posádky a nezbývalo už moc disciplín, v nichž by mohli Američané získat prvenství. Proto veškerou svou energii soustředili na projekt Apollo, který měl za cíl dostat člověka na Měsíc a zase v pořádku zpět. V roce 1968 se NASA výrazně přiblížila ke svému cíli, když tři astronauti v Apollo 8 obletěli několikrát Měsíc. 20. července 1969 se začala psát nová éra lidstva. Noha člověka poprvé stanula na jiném objektu než Zemi. Neil Armstrong a Edwin Aldrin dobyli Měsíc.

[MJ 24. 1. 2014]