Proč je golfový míček dolíčkovaný a ne hladký?

Každý správný chlap jistě aspoň jednou v životě hrál golf. Během hry, kdy je třeba se pekelně soustředit, brát v úvahu směr a sílu větru a tomu přizpůsobit švih, si asi málokdo položil otázku „Proč je golfový míček dolíčkovaný a není jednoduše hladký?“

Původně se vskutku míčky vyráběly hladké, ale v půli 19. století si hráči golfu všimli, že hrou se míčky omlátily, o svou hladkost přišly, zato však získaly výhodnější aerodynamické vlastnosti oproti svým hladkým kolegům.

Odlišná a výhodnější aerodynamika dolíkovaného míčku je tedy správná odpověď, ale nic moc neříkající. Co to jsou ty výhodnější aerodynamické vlastnosti?!

Každý si jistě pamatuje z hodin fyziky, že střela vystřelená pod libovolným úhlem větším než 0° a menším než 90° se pohybuje po parabole. To však platí při zanedbání vnějších působících sil, jako jsou odpor vzduchu apod.

Při uvážení těchto sil se již střela bude pohybovat po balistické křivce, která je v počáteční fázi shodná s parabolou, ale při dopadu se její tvar od paraboly odlišuje a střela dopadne kolměji k povrchu a blíž než při zanedbání odporu vzduchu.

No a nyní přijde na řadu dolíčkovaný golfový míček. Fyzikální pozadí celé věci je značně komplikované a omezíme se tedy jen na hrubé zobecnění, které však bude mnohem pochopitelnější.

Díky dolíčkům se na povrchu golfového míčku vytvoří vzduchový polštář, díky kterému nepůsobí na míček čistě odporové síly vzduchu, ale přidají se i vztlakové síly, velmi podobné těm, které působí na křídla letadla a umožňují létání. Tyto síly mají za důsledek to, že dolíčkovaný golfový míček doletí až 2x dále, než by doletěl míček hladký.

A dalším kladným projevem je to, že míček neklesá šikmo, což by značně snižovalo šanci trefit se do důlku, ale padá na konci svého letu téměř kolmo k zemi, což je při snaze trefit důlek z velké vzdálenosti na první ránu nedocenitelné.

[MK 24.7.2010]