Nejrychlejší vlaky světa

Zatímco v České republice jezdí Pendolino rychlostí 160 km/h a našinci to považují za ohromnou rychlost doprovázenou zajímavým zážitkem, ve vyspělém světě by se nám vysmáli. Například Japonsko, Francie, ale i Německo se mohou pyšnit sítí vysokorychlostních vlaků, které už několik desítek let spojují největší města těchto států. Po druhé světové válce, kdy dochází k technologickému boomu, si čelní představitelé v dopravě uvědomili, že bude nutné zkrátit čas potřebný k překonávání velkých vzdáleností. Cestování letadlem bylo ale zbytečně příliš drahé a parní lokomotivy nedostačovaly požadavkům kvůli své rychlosti. Proto se zrodily supervlaky.

Šinkansen

První zemí, která vybudovala vysokorychlostní železniční síť výhradně pro osobní dopravu, bylo Japonsko. Tato země zcela zdevastovaná druhou světovou válkou, se dokázala rychle otřepat a vybudovat zpátky svou infrastrukturu. A když v roce 1964 byla otevřena první trať spojující Tokio s Osakou, svět doslova žasl úžasem. Vlaky se tady proháněly rychlostí 210 km/h, což bylo v té době něco nevídaného. Rychle vznikaly nové koridory, dnes jich existuje již osm a křižují téměř celé Japonsko. Jen na severnějším ostrově Hokkaido se výstavba zatím teprve plánuje. Jako Šinkanzen jezdí několik druhů souprav. Japonci ovšem neužívají naklápěcí vlakové skříně jako třeba české Pendolino, nýbrž naklápějí celé koleje. Nejvyšší operační rychlost těchto souprav je 320 km/h, i když při zkušebních jízdách dosáhli rychlostí mnohem vyšších.

TGV

Train á Grande Vitesse (vysokorychlostní vlak) je označení pro francouzský typ rychlovlaků. Francie si také rychle uvědomila nutnost budování rychlovlaků a od šedesátých let započal jejich vývoj. První jízdu absolvoval vlak v září 1981. Ačkoli první soupravy byly poháněny plynovou turbínou, později se ukázalo jako efektivnější řešení elektrická trakce. Tyto vlaky jsou výstavní skříní francouzské dopravy a patří mezi absolutní špičku v Evropě. Některé spoje jezdí rychlostí až 350 km/h a během testů dosáhly rychlostního rekordu 574 km/h. Tato rychlost je vůbec absolutním rekordem, jakého kdy vlak na běžných kolejích dosáhl.

ICE

Pojmem Intercity-Express rozumíme vysokorychlostní soustavu vlaků v Německu. Ačkoli jsou tyto vlaky provozovány společností Deutsche Bahn, nezůstávejme pouze v Německu. Jejich spoje zavítají také do Rakouska, Švýcarska, Nizozemí a občas i do Belgie nebo Francie. Tyto vlaky jezdí od 80. let a dosahují rychlostí 250 - 300 km/h. Tyto v Německu vyráběné soupravy jsou žádané také v jiných státech, které plánují výstavbu vysokorychlostních tratí - například v Číně.

Čína

Tato komunistická země předvedla v poslední dekádě obrovský ekonomický i technologický posun, který se projevil také ve výstavbě nových železničních tratí. Kromě běžných adhezních vlaků Čína jako jediný stát na světě provozuje železnici na principu magnetického polštáře - tzv. maglev. Tento druh pohonu je sice energeticky velmi náročný a z hlediska výstavby i provozu dosti drahý, ale maximální rychlost je teoreticky neomezená. Z racionálního pohledu je zatím ale zbytečné stavět vlaky na magnetickém polštáři.

Vysokorychlostní vlaky jsou v provozu samozřejmě i v dalších státech jako například Itálie, Španělsko, Velká Británie nebo Jižní Korea. Průkopnictví Japonska a Francie, které jako první nasadilo tento druh dopravy už ale nikdo nevezme.

[MJ 4. 6. 2013]