Nejvyšší budovy světa

Lidstvo se od počátku věků snažilo stavět co největší, nejpevnější a také nejvyšší budovy. Ve starověku, několik stovek nebo dokonce tisíc let před naším letopočtem byli mistry v tomto oboru Egypťané, kteří dokázali postavit stavby, které přestály nepřízeň počasí, zub času i léta válek. Ano, hovoříme o pyramidách, které dosahovaly výšky něco přes 100 metrů. S výškou 169 metrů je nejvyšší Cheopsova pyramida, která byla překonána až v roce 1884 Washingtonovým monumentem. Právě konec devatenáctého století byl obdobím, kdy vypukly novodobé závody o co nejvyšší budovu na světě.

Již mezi lety 1880 až 1900 vzniklo několik mrakodrapů, které měly výšku hodně přes 100 metrů. Jedná se například o Park Row Building s výškou 119 metrů, který stojí dodnes. New York a Chicago byly dvěma hlavními městy, kde docházelo k masivní výstavbě mrakodrapů. Ale pozor, už v roce 1889 byla v Paříži postavena Eiffelova věž, která dosahuje výšky 300 metrů a jak je asi všem známo, také stojí dodnes. O prvenství ji připravil Chrysler Building v New Yorku v roce 1930. Eiffelovku tato budova přeskočila o 20 metrů. Netrvalo dlouho a světlo světa spatřila opravdová legenda. Ano, řeč je o Empire State Building, která byla dokončena v roce 1931 a měla výšku rovnou 443 metrů. Díky takovému obrovskému náskoku se stala na dalších 40 let nejvyšší budovou světa. Stala se dominantou New Yorku i Spojených států. Jen pro zajímavost, na výstavbě této budovy pracovalo 3400 osob a 5 z nich během výstavby zemřelo.

Teprve v roce 1973, kdy přichází po několika desítkách let nové závody ve stavbě nejvyšších budov světa, bylo postaveno Světové obchodní centrum (ano, ona známá dvojčata), opět v New Yorku. WTC bylo ale za pár měsíců překonáno mrakodrapem nazvaným Willis Tower (Sears Tower) v Chicagu s výškou 442 metrů. Tomu už prvenství vydrželo krapet déle, až do roku 1998, kdy byly dostavěna další dvojčata, a to v Malajsii v hlavním měste Kuala Lumpur s výškou 452. Devadesátá léta byla také dobou vzestupu blízkovýchodního petrowahhábismu, což s sebou nese nejen bohatnutí daných států, ale také snahu o prestiž. To se projevuje mimo jiné snahou o co nejvyšší stavby světa. A tak přichází několik mrakodrapů s výškou okolo 300 až 400 metrů v Kuvajtu, Saudské Arábii a Spojených arabských emirátech. Stejně tak se rozjely podobné závody i v Číně. Takže od devadesátých let rostou mrakodrapy jako houby po dešti.

Potom se prvenství v disciplíně nejvyšší budova světa měnilo téměř každý rok, k roku 2016 je však pořadí následující. Burdž Chalífa, Dubaj, SAE s výškou 828 m, rok dokončení 2009. Na druhém místě se nachází Shanghai Tower v Číně s výškou 632 m z roku 2015. Všimněte si markantního rozdílu mezi prvním a druhým místem. Ani to ovšem nezaručuje, že Burdž Chalífa bude tento rekord držet dlouhou dobu. Už nyní se plánují mrakodrapy s výškou přes jeden kilometr. Na třetím místě se drží Abrádž Al-Bajt v Mekce, v Saudské Arábii. Výška 601 m, dokončena v roce 2012. Jak již bylo zmíněno, další vysoké budovy se dají očekávat v arabském světě, Číně nebo Tchaj-wanu. Jedná se o nepříliš praktické závody, které s sebou nesou velká rizika při stavbě a hlavně spolykají obrovské množství finančních prostředků. Je to ale známkou prestiže a toho, že daný stát dokáže něco víc než ostatní.

[MJ 22. 6. 2016]