Zatímco u nás se s velkou slávou spustil první vysokorychlostní vlak v roce 2003 - všem dobře známé Pendolino, v jiných státech podobné systémy existují od 50. let minulého století. V tomto článku si představíme nejzajímavější zástupce vybraných rychlovlaků z celého světa. Nejdále došly v tomto směru státy jako Japonsko, Německo, Francie a Čína.
Česko
Začneme Českem, abychom získali nějakou všeobecnou představu a abychom věděli, kde je naše místo ve světě. Rozhodně se za svou železnici nemusíme stydět. Máme jednu z nejhustších sítí na světě, velkou část z nich plně elektrifikovaných. V posledních několika letech panuje na české železnici také konkurence, díky čemuž vzniklo lepší tržní prostředí vedoucí k lepším výsledkům po všech stránkách. Jediným nedostatkem však stále zůstává absence skutečných rychlovlaků. Naše slavná Pendolina sice dokážou zvládat vzdálenosti v dobrých časových intervalech, avšak to hlavně díky tomu, že mají málo zastávek a vyhýbají se zpoždění. Jeho maximální rychlost za vyspělým světem hluboko zaostává, dosahuje totiž hodnoty pouze 160 km/h. Jen pro porovnání - v roce 1937 byla provozována linka Praha - Bratislava vlakem Slovenská strela, který měl maximální rychlost 140 km/h a tuto vzdálenost překonal za 4 hod 20 min. SC Pendolina to v současnosti zvládá za 3 hod 50 min.
Japonsko
Nic neilustruje budování vysokorychlostních železnic tak dobře jako Japonsko. Zatímco ve druhé světové válce byla tato země zcela položena na kolena, v padesátých letech byla znovu na nohou a silnější než kdy dřív. Budování vysokorychlostních tratí Šinkansen začalo už v 50. letech a v roce 1964 vyjel poprvé pravidelný spoj. Šinkansen znamená v překladu „páteřní trať“ a správně se používá pouze pro tratě, zatímco samotné vlaky mají označení hikari. Již v době otevření byla rychlost na trati 210 km/h, dnes však dosahuje až třísetkilometrové hranice. Japonci představili projekt, od něhož se učil celý svět.
Francie
V 60. letech přišli ve Francii na to, že pokud má železniční doprava obstát v konkurenčním boji letecké a automobilové dopravy, bude třeba ji výrazně modernizovat. Vývoj zabral dlouhé desetiletí a v roce 1981 byla uvedena do provozu první trať TGV - Train a Grande Vitesse. Tyto vlaky měly být původně poháněno plynovou turbínou, nakonec však došlo k rozhodnutí pro elektrifikovanou verzi, což se brzy ukázalo jako chytrý tah a vlaky si rychle získaly ohromnou popularitu. Původní soupravy jezdily rychlostí 270 km/h, brzy však došlo k navýšení až na 320 km/h.
Německo
Dva velcí evropští rivalové - Francie a Německo - spolu sváděli v osmdesátých letech souboj i o rychlostní rekord vlakové dopravy. V roce 1985 byly vyvinuty první soupravy IntercityExpress, které měly představovat německou variantu francouzského TGV. Síť ICE se neprovozuje pouze v Německu, ale zasahuje také do okolních států - Belgie, Nizozemí, Rakousko, Švýcarsko a také Francie). V závislosti na konkrétní trati se maximální rychlost pohybuje mezi 200 až 300 km/h. Jak vidíme, i zde by se českému 160 km/h vysmáli.
Čína
Superstát, v němž mají všechno největší. I to je dnešní Čína. Není tedy divu, že se právě Čína stala průkopníkem, kterému se podařilo poprvé prolomit pomyslnou hranici magnetického pohonu. Doposud nikde jinde ve světě neexistuje pravidelná linka magnetického vlaku. Díky tomu, že se v Šanghaji pohybuje vlak po magnetickém polštáři a nevzniká tedy tření mezi kolejemi a koly, může dosahovat v běžném provozu okolo 440 km/h. Kromě této speciality existují v Číně samozřejmě i konvenční rychlovlaky.
Sítě rychlovlaků existují samozřejmě i v jiných státech, jako například v Itálii, Rusku nebo Španělsku. Zde jsme si však ukázali ty vlaky, které jsou něčím významné či vznikly jako první. Doufejme, že během příštích třiceti let se i v Česku podaří dosáhnout rychlosti aspoň 200 km/h.
[MJ 27. 7. 2015]
Nejznámější rychlovlaky světa - Věda a technika příspěvky
Tento web je interaktivní a přispívat zde mohou i naši čtenáři. Majitel webu nenese odpovědnost za porušení autorských práv v souvislosti s publikovanými články.